Fondy společné zemědělské politiky

SZP v rozpočtu EU

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027, přijatý dne 17. prosince 2020, činí 1,21 bilionu eur (v běžných cenách) a dalších 808 miliard eur z nástroje na podporu oživení Next Generation EU. Na společnou zemědělskou politiku (SZP) bylo celkově vyčleněno 386,6 miliardy eur, které byly rozděleny mezi dva fondy (často označované jako „dva pilíře“ SZP):

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

EZZF („první pilíř“ SZP) má přiděleny prostředky ve výši 291,1 miliardy eur. Na režimy podpory příjmů bude poskytnuto až 270 miliard eur, zbytek bude věnován na podporu zemědělských trhů.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

Pro EZFRV („druhý pilíř“ SZP) dosahuje celkový příděl 95,5 miliardy eur. To zahrnuje 8,1 miliardy eur z nástroje Next Generation EU na podporu oživení, jež pomáhají řešit problémy, které přinesla covidová pandemie. Přibližně 30 % prostředků na podporu oživení bylo k dispozici v roce 2021, zbývajících 70 % bylo uvolněno v roce 2022.

Během prvních dvou let VFR na období 2021–2027 byly příděly SZP prováděny podle přechodného nařízení přijatého 23. prosince 2020. Byl tak zajištěn hladký přechod ke strategickým plánům SZP, jejichž provádění bylo zahájeno 1. ledna 2023.

Strategické plány SZP umožňují větší míru flexibility mezi těmito dvěma fondy a již počítají s cíli Zelené dohody pro Evropu, zejména strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Na opatření v oblasti klimatu by mělo být celkově věnováno 40 % celkových výdajů SZP.

V rámci strategických plánů SZP zůstávají cíle financování SZP tytéž, byly ale stanoveny konkrétnější cíle odrážející problémy odvětví zemědělství a rozvoje venkova Evropské unie. Strategické plány SZP jsou založeny na těchto devíti specifických cílech (SC):

• SC1: podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin
• SC2: posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků
• SC3: zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci
• SC4: přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii
• SC5: podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi
• SC6: přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšení ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny
• SC7: přilákat do odvětví mladé zemědělce a usnadnit rozvoj podnikání ve venkovských oblastech
• SC8: podporovat zaměstnanost, růst, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství
• SC9: zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, jakož i po dobrých životních podmínkách zvířat
• Průřezový cíl: Tento cíl je kromě toho zaměřen na podporu znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství.

Související informace

Podpora zemědělství a potravinářství v souvislosti s koronavirovou pandemií

Silný rozpočet pro SZP

Grafy výdajů na SZP

Stávající a předchozí rozpočty

Evropský zemědělský záruční fond

Z EZZF se financuje především podpora příjmů zemědělců a tržní opatření. V roce 2022 dosáhly výdaje v těchto oblastech 40,95 miliardy eur.

Podpora příjmu

Podle strategických plánů SZP podporuje EZZF zemědělce v EU prostřednictvím různých typů intervencí ve formě přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázáných na produkci. Přímé platby oddělené od produkce zahrnují základní podporu příjmu pro udržitelnost, doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost, doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat. Platby vázané na produkci zahrnují podporu příjmu vázanou na produkci a zvláštní podporu pro bavlnu.

Jak funguje podpora příjmu

Tržní opatření

Z EZZF se rovněž financují intervence v některých odvětvích v rámci strategických plánů SZP.  Intervence se plánují v těchto odvětvích:

• ovoce a zelenina
• včelařství
• víno
• chmel
• olivový olej a stolní olivy
• a další odvětví (čl. 42 písm. f) nařízení 2021/2115)

Jak fungují tržní opatření

Související informace

Finanční zprávy o EZZF

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

Z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) se financuje příspěvek SZP k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí prostřednictvím tří dlouhodobých cílů:

• zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
• zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu
• dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských ekonomik a komunit

Podle strategických plánů SZP jsou tyto cíle realizovány prostřednictvím intervencí, které jsou spolufinancovány z EZFRV a z vnitrostátních rozpočtů zemí EU.

EZFRV může rovněž poskytovat investiční podporu pro venkovské podniky a projekty prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou půjčky, záruky nebo vlastní kapitál. Podrobnosti o finančních nástrojích dostupných v rámci EZFRV jsou uvedeny na online poradenské platformě Fi-Compass.

Jak se podporuje rozvoj venkova

Související informace

Finanční zprávy o EZFRV

Správa finančních prostředků SZP

I když Komise nese celkovou odpovědnost za finanční řízení SZP, obvykle neprovádí platby příjemcům. Většina rozpočtu SZP je plněna v rámci tzv. „sdíleného řízení“ mezi Komisí a členskými státy EU, přičemž malá část rozpočtu SZP je plněna v rámci „přímého řízení“, tj. přímo Komisí.

Sdílené řízení

99,3 % rozpočtu SZP – včetně přídělů na podporu příjmů, tržních opatření a rozvoje venkova – je plněno podle zásady sdíleného řízení mezi Komisí a zeměmi EU.

Úloha členských států EU

V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu delegovány na členské státy EU, které přijmou veškerá nezbytná opatření na ochranu finančních zájmů Unie. Země EU jsou odpovědné za vytvoření systému řízení a kontroly plateb, který je v souladu s předpisy EU. Musejí zajistit, aby tento systém fungoval účinně a byl schopen předcházet nesrovnalostem, odhalovat je a napravovat je. Kromě toho musejí členské státy zajistit, aby IT systémy shromažďovaly údaje o výkonnosti ohledně výdajů v rámci strategických plánů SZP a podávaly o nich zprávy.

Úloha Evropské komise

Komise zastává úlohu dohledu tím, že zajišťuje, aby opatření, která upravují systém řízení a kontroly, splňovala příslušné požadavky. Ověřuje účinné fungování tohoto systému a v případě potřeby provádí finanční opravy.

Členské státy EU provádějí platby příjemcům SZP prostřednictvím úředně určených subjektů známých jako platební agentury. Tyto agentury jsou akreditovány podle podrobných kritérií stanovených Komisí; musí zajistit způsobilost všech žádostí o financování a správné provádění plateb zemědělcům a dalším příjemcům SZP.

Všechny výdaje jsou zaznamenány v roční účetní závěrce platebních agentur a podléhají dalším úrovním kontrol, prověřování a auditu v rámci procesu finanční jistoty.

Přímé řízení

Přibližně 0,5 % rozpočtu SZP spravuje přímo Komise (včetně prostředků přidělených delegacím EU a výkonným agenturám EU). Tyto finanční prostředky se poskytují na:

• administrativní a technické podpůrné činnosti potřebné k provádění SZP, včetně průzkumů a monitorování, auditních a inspekčních opatření a údržby informačních systémů zemědělského účetnictví
• propagační činnosti týkající se zemědělských produktů EU prováděné mezinárodními organizacemi, výkonnými agenturami a samotnou Komisí

Komise rovněž poskytuje granty na informační opatření týkající se SZP a vydává smlouvy na služby třetích stran, jako jsou hodnocení a studie, technická pomoc a odborná příprava, poradenství, konference a publicita. Zakázky na služby se zadávají na základě nabídkových řízení.

Nabídková řízení

Granty na informační opatření

Právní základy

Nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky

Nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV)

Nařízení (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 – kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

Finanční nařízení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046