Cíle společné zemědělské politiky
Společná zemědělská politika (SZP) byla zavedena v roce 1962 a funguje jako partnerství mezi zemědělstvím a společností, mezi Evropou a jejími zemědělci. Jejím účelem je:
- podporovat zemědělce a zvyšovat produktivitu zemědělství, aby byly zajištěny stabilní dodávky potravin za dostupné ceny
- chránit zemědělce v Evropské unii, aby měli přiměřenou životní úroveň
- pomáhat při řešení změny klimatu a zajišťování udržitelného hospodaření s přírodními zdroji
- zachovat venkovské oblasti a typy krajiny v celé EU
- udržovat životaschopnost hospodářství venkovských oblastí podporou pracovních míst v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích
SZP je společnou politikou pro všechny členské státy. Řídí ji EU a z jejího rozpočtu je také financována.
SZP na období 2023–2027
V zájmu upevnění úlohy evropského zemědělství v budoucnosti se společná zemědělská politika v průběhu let vyvíjela tak, aby odpovídala měnícím se hospodářským podmínkám a potřebám a očekáváním občanů.
SZP na období 2023–2027 vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Podpora pro zemědělce a zúčastněné strany z venkovských oblastí ve všech 27 zemích EU vychází z právního rámce SZP na období 2023–2027 a z rozhodnutí podrobně popsaných ve strategických plánech SZP, které byly schváleny Komisí. Tyto plány jsou navrženy tak, aby významně přispívaly k cílům Zelené dohody pro Evropu, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti.
SZP v praxi
Podnikání v zemědělství je svým způsobem specifické, jelikož je nutné brát v úvahu tyto aspekty:
- navzdory významu produkce potravin je příjem zemědělců ve srovnání s příjmem v nezemědělských oborech přibližně o 40 % nižší,
- zemědělství je více závislé na počasí a klimatu než řada jiných odvětví,
- mezi poptávkou spotřebitele a dobou, kdy ji jsou zemědělci schopni uspokojit, panuje nevyhnutelná časová prodleva – vypěstování většího množství pšenice nebo produkce většího množství mléka nutně vyžaduje čas.
Zemědělci musí být nákladově efektivní, ale zároveň by měli pracovat udržitelným způsobem: chovat se šetrně k životnímu prostředí, pečovat o půdu a udržovat biologickou rozmanitost.
Právě z důvodu nejistoty v podnikání a dopadu zemědělství na životní prostředí se veřejný sektor ve věci zemědělců tolik angažuje. V rámci SZP se přijímají tato opatření:
- podpora příjmu prostřednictvím přímých plateb zajišťuje stabilitu příjmů zemědělců, odměňuje je za ekologický způsob hospodaření a za to, že poskytují veřejné služby, za něž jim trh obvykle neplatí (typickým příkladem je péče o krajinu),
- tržní opatření, jimiž se řeší složité situace na trhu, jako je náhlý pokles poptávky kvůli obavám o zdravotní nezávadnost potravin nebo pokles cen v důsledku dočasného přebytku nabídky na trhu,
- opatření pro rozvoj venkova spolu s vnitrostátními a regionálními programy, jejichž cílem je řešit specifické potřeby a problémy venkovských oblastí.
Financování SZP
Výše podpory, která je pro zemědělce v EU vyčleněna z celkového rozpočtu Unie, odráží řadu různých faktorů, které zajišťují trvalý přístup k vysoce kvalitním potravinám. Patří sem zejména podpora příjmu zemědělců, opatření v oblasti změny klimatu a zachování životaschopných venkovských komunit.
V rámci rozpočtu Unie je SZP financována ze dvou fondů:
- Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) poskytuje přímou podporu a financuje tržní opatření.
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje rozvoj venkova.
Platby si každá země EU spravuje sama na vnitrostátní úrovni. Každá země také zveřejňuje informace o příjemcích plateb v rámci SZP v souladu s unijními pravidly transparentnosti.
Související informace
Financování společné zemědělské politiky
Výhody SZP
SZP vytváří podmínky, které zemědělcům umožňují plnit jejich rozmanité funkce ve společnosti:
Produkce potravin
- Týká se přibližně 10 milionů zemědělských podniků v EU a 17 milionů lidí, kteří v tomto odvětví nastálo pracují. Poskytují obdivuhodnou šíři cenově dostupných, bezpečných a kvalitních produktů a zajišťují je v hojném množství.
- Unie je svými potravinami a kulinářskými tradicemi ve světě proslulá. Je také jedním z největších světových producentů a čistých vývozců zemědělsko-potravinářských výrobků. Vzhledem ke svým výjimečným zemědělským zdrojům by EU mohla a měla hrát klíčovou roli v zabezpečení potravin v celosvětovém měřítku.
Rozvoj venkovských oblastí
- Řada pracovních míst ve venkovských oblastech, které oplývají cennými přírodními zdroji, závisí právě na zemědělské činnosti. Zemědělci potřebují technické vybavení, budovy, pohonné hmoty, hnojiva a veterinární péči o zvířata – potřebují tedy dodavatelské odvětví.
- Další pracovní místa pak vznikají v odběratelském odvětví, např. v přípravě, zpracování a balení potravin, dále jejich skladování, dopravě a maloobchodním prodeji. Zemědělské a potravinářské odvětví v EU dohromady zaměstnává bezmála 40 milionů lidí.
- Ke svému efektivnímu fungování a současnému zachování vyspělosti a produktivity potřebují mít jak zemědělci, tak dodavatelský a odběratelský sektor přístup k nejnovějším poznatkům z oblasti zemědělské problematiky, chovných metod i vývoje na trhu. V letech 2014–2020 byly zdroje SZP použity na zajištění vysokorychlostních technologií, lepších internetových služeb a infrastruktury pro 18 milionů obyvatel venkova – tedy 6,4 % venkovské populace v EU.
Ekologicky udržitelné zemědělství
- Od zemědělců se očekává, že budou na jedné straně dodávat na trh potraviny a na straně druhé také chránit přírodu a zachovávat biologickou rozmanitost. Ekologicky udržitelné zemědělství, které šetrně nakládá s přírodními zdroji, má zásadní význam pro produkci potravin a kvalitu našeho života – dnes i v budoucnosti.
Hlavní aktéři SZP
Evropská komise usiluje o zajištění co nejkvalitnějších právních předpisů a zemědělské politiky, a proto vede pravidelné konzultace se skupinami pro občanský dialog a zemědělskými výbory. Od expertních skupin získává potřebné poznatky – například pracovní skupina pro zemědělské trhy ji zajišťuje informace o nekalých obchodních praktikách.
Při plánování, přípravě nebo předkládání návrhů nových právních předpisů provádí Komise nejdříve posouzení dopadu, v němž zkoumá, nakolik je potřebné přijmout opatření na úrovni EU a jaké jsou možné dopady dostupných řešení. Tato posouzení jsou zásadní součástí programu EU v oblasti zlepšování právní úpravy. Posouzení dopadu v oblasti zemědělství a rozvoje venkova byla provedena v roce 2003 (přezkum v polovině období), v roce 2008 (kontrola stavu – SEC(2008) 1885), v roce 2011 (budoucnost SZP do roku 2020 – SEC(2011) 1153 final) a v roce 2018 (podpora pro strategické plány po roce 2020 – SWD(2018) 301 final).
Důležitým aktérem je také Účetní dvůr, který dohlíží na výdaje v zemědělství.
Komise pravidelně zveřejňuje průzkumy veřejného mínění (tzv. Eurobarometr) s názvem „Názory Evropanů na zemědělství a SZP“. Tyto průzkumy probíhají ve všech zemích EU a na jejich základě se získávají cenné informace o pohledu veřejnosti na SZP. Jedná se například o informace o tom, do jaké míry mají občané EU povědomí o podpoře ze SZP, o jejích výsledcích, kvalitě výstupů, dopadu na životní prostředí a významu této politiky vůbec.
Hodnocení SZP
Hodnocení SZP na období 2023–2027
V souladu se svými požadavky na transparentnost a monitorování vytvořila Komise online přehled, v němž představuje cíle, jež si jednotlivé země EU ve svém schváleném strategickém plánu SZP stanovily.
Právní předpisy týkající se SZP zahrnují 44 „ukazatelů výsledků“ souvisejících se specifickými cíli. Nicméně každý strategický plán SZP nemusí obsahovat všech 44 cílů. Cíle zohledňují potřeby a plánovaná opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.
Hodnocení SZP na období 2014–2020
Komise posuzuje SZP prostřednictvím společného rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF).
Cílem rámce CMEF je ukázat, jakých výsledků SZP v období 2014–2020 dosáhla, a zlepšit její účinnost. Využívá k tomu ukazatele SZP.
Právní základy
Právní základ společné zemědělské politiky je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie.
SZP na období 2023–2027 upravují tři nařízení, která se začala obecně uplatňovat od 1. ledna 2023:
- nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
- nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a č. 1307/2013
- nařízení (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů, nařízení (EU) č. 251/2014 o zeměpisných označeních aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie
Různé aspekty SZP na období 2014–2020 jsou upraveny těmito čtyřmi nařízeními:
- nařízení (EU) č. 1307/2013 o pravidlech pro přímé platby zemědělcům
- nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty
- nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova
- nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky
Pro období 2021–2022 bylo v platnosti přechodné nařízení (nařízení (EU) 2020/2220). To stanovilo podmínky pro poskytování podpory z fondů EZZF a EZFRV v těchto letech a prodlužovalo a měnilo ustanovení obsažená v předchozích nařízeních. V platnosti bylo do doby, než se začala uplatňovat nová SZP.
Společnou zemědělskou politiku spravuje generální ředitelství Komise odpovědné za zemědělství a rozvoj venkova. Za účelem provádění SZP může přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.
Související informace
Chronologický přehled
- 2023
The CAP Strategic Plans are being implemented in all EU countries since 1 January 2023.
- 2022Celebrating 60 years of the CAP
The history of the CAP from its origin 60 years ago to the policy we have now can be discovered in the factsheet that talks about the CAP since 1962.
- 2021-22
During these years, a transitional regulation is in force. The regulation extends most of the CAP rules that were in place during the 2014-20 period, while also ensuring a smooth transition to the future framework of the CAP Strategic Plans.
- 2021
After extensive negotiations, the European Parliament, the Council of the EU and the European Commission agree on further reform of the CAP. This provisional political agreement paves the way for the formal approval of the necessary legislation by the European Parliament and the Council in the autumn of 2021.
- 2013
The CAP is reformed to strengthen the competitiveness of the sector, promote sustainable farming and innovation, support jobs and growth in rural areas and to move financial assistance towards the productive use of land. The reformed CAP is in place for the 2014-20 programming period.
- 2003
The CAP provides income support. A new CAP reform cuts the link between subsidies and production. Farmers now receive an income support, on condition that they look after the farmland and fulfil food safety, environmental, animal health and welfare standards.
- 1992
The CAP shifts from market support to producer support. Price support is scaled down and replaced with direct payments to farmers. They are encouraged to be more environmentally friendly.
The reform coincides with the 1992 Rio Earth Summit, which launches the principle of sustainable development.
- 1984
Farms become so productive that they grow more food than needed. Several measures are introduced to bring production levels closer to what the market needs.
- 1962
The common agricultural policy is born. The CAP is conceived as a common policy, with the objectives of providing affordable food for EU citizens and a fair standard of living for farmers.
