Cíle společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika (SZP), která byla zavedena v roce 1962, funguje jako partnerství mezi zemědělstvím a společností, mezi Evropou a jejími zemědělci. Cílem je:

• podporovat zemědělce a zvýšit produktivitu zemědělství, aby byly zajištěny stabilní dodávky potravin za dostupné ceny
• chránit zemědělce v Evropské unii, aby měli přiměřenou životní úroveň
• pomáhat při řešení změny klimatu a udržitelném hospodaření s přírodními zdroji
• zachovat venkovské oblasti a typy krajiny v EU
• udržovat životaschopnost hospodářství venkovských oblastí podporou pracovních míst v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích.

SZP je společnou politikou pro všechny členské státy. Řídí ji Unie a z jejího rozpočtu je také financována.

SZP na období 2023–2027

V zájmu upevnění úlohy evropského zemědělství v budoucnosti se společná zemědělská politika v průběhu let vyvíjela tak, aby odpovídala měnícím se hospodářským podmínkám a potřebám a očekáváním občanů.

SZP na období 2023–2027 vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Podpora pro zemědělce a zúčastněné strany z venkovských oblastí ve všech 27 zemích EU vychází z právního rámce SZP na období 2023–2027 a z rozhodnutí podrobně popsaných ve strategických plánech SZP, které byly schváleny Komisí. Schválené plány jsou navrženy tak, aby významně přispívaly k ambicím Zelené dohody pro Evropu, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti.

SZP v praxi

Podnikání v zemědělství je svým způsobem specifické, jelikož je nutné brát v úvahu tyto aspekty:

• navzdory významu produkce potravin je příjem zemědělců ve srovnání s příjmem v nezemědělských oborech přibližně o 40 % nižší
• zemědělství je více závislé na počasí a klimatu než řada jiných odvětví
• mezi poptávkou spotřebitele a dobou, kdy ji jsou zemědělci schopni uspokojit, panuje nevyhnutelná časová prodleva – vypěstování většího množství pšenice nebo produkce většího množství mléka nutně vyžaduje čas.

Zemědělci musí být nákladově efektivní, ale zároveň by měli pracovat udržitelným způsobem: chovat se šetrně k životnímu prostředí, pečovat o půdu a udržovat biologickou rozmanitost.

Právě z důvodů nejistoty v podnikání a dopadu zemědělství na životní prostředí se veřejný sektor ve věci zemědělců tolik angažuje. V rámci SZP se přijímají tato opatření:

• podpora příjmu prostřednictvím přímých plateb zajišťuje stabilitu příjmů zemědělců, odměňuje je za ekologický způsob hospodaření a za to, že poskytují veřejné služby, za něž jim trh obvykle neplatí (typickým příkladem je péče o krajinu)
• tržní opatření, jimiž se řeší složité situace na trhu, jako je náhlý pokles poptávky kvůli obavám o zdravotní nezávadnost potravin nebo pokles cen v důsledku dočasného přebytku nabídky na trhu
• opatření pro rozvoj venkova spolu s vnitrostátními a regionálními programy, jejichž cílem je řešit specifické potřeby a problémy venkovských oblastí.

Financování SZP

Výše podpory, která je pro zemědělce v EU vyčleněna z celkového rozpočtu Unie, odráží řadu různých proměnných v zajišťování trvalého přístupu k vysoce kvalitním potravinám. Patří sem zejména podpora příjmu zemědělců, opatření v oblasti změny klimatu a zachování životaschopných venkovských komunit.

V rámci rozpočtu Unie je SZP financována ze dvou fondů:

• Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) poskytuje přímou podporu a financuje tržní opatření
• Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje rozvoj venkova

Platby si každá země EU spravuje sama na vnitrostátní úrovni. V souladu s unijními pravidly transparentnosti také každá země zveřejňuje informace o příjemcích plateb v rámci SZP.

Související informace

Financování společné zemědělské politiky

Roční rozpočtový cyklus EU

Rozpočet EU

Výhody SZP

SZP vytváří podmínky, které zemědělcům umožňují plnit jejich rozmanité funkce ve společnosti:

Produkce potravin

• Týká se přibližně 10 milionů zemědělských podniků v EU a 22 milionů lidí, kteří v tomto odvětví nastálo pracují. Evropští zemědělci poskytují obdivuhodný sortiment velkého množství cenově dostupných, bezpečných a kvalitních produktů.
• Unie je ve světě proslulá svými potravinami a kulinářskými tradicemi. Je také jedním z největších světových producentů a čistých vývozců zemědělsko-potravinářských výrobků. Vzhledem ke svým výjimečným zemědělským zdrojům by EU mohla a měla hrát klíčovou roli v zabezpečení potravin v celosvětovém měřítku.

Rozvoj venkovských oblastí

• Na venkově oplývajícím cennými přírodními zdroji se řada pracovních míst odvíjí od zemědělské činnosti. Zemědělci potřebují technické vybavení, budovy, pohonné hmoty, hnojiva a veterinární péči o zvířata, tzn. potřebují dodavatelské odvětví.
• Další pracovní místa vznikají v odběratelském odvětví, např. přípravě, zpracování a balení potravin, dále jejich skladování, dopravě a maloobchodním prodeji. Zemědělské a potravinářské odvětví v EU dohromady zaměstnává bezmála 40 milionů lidí.
• K efektivnímu fungování a k udržení vyspělosti a produktivity potřebují mít jak zemědělci, tak dodavatelský a odběratelský sektor přístup k nejnovějším poznatkům z oblasti zemědělské problematiky, chovných metod a vývoje na trhu. V letech 2014–2020 byly zdroje SZP použity na zajištění vysokorychlostních technologií, lepších internetových služeb a infrastruktury pro 18 milionů obyvatel venkova – tedy 6,4 % venkovské populace v EU.

Ekologicky udržitelné zemědělství

• Od zemědělců se očekává, že budou na jedné straně dodávat na trh potraviny, ale na straně druhé také chránit přírodu a zachovávat biologickou rozmanitost. Ekologicky udržitelné zemědělství, které šetrně nakládá s přírodními zdroji, má zásadní význam pro produkci potravin a kvalitu našeho života – dnes i v budoucnosti.

Hlavní aktéři SZP

Evropská komise usiluje o co nejkvalitnější právní předpisy a zemědělskou politiku, a proto vede pravidelné konzultace se skupinami pro občanský dialog a zemědělskými výbory. Od expertních skupin získává potřebné poznatky, například pracovní skupina pro zemědělské trhy ji informuje o nekalých obchodních praktikách.

Při plánování, přípravě nebo předkládání návrhů nových právních předpisů provádí Komise nejdříve posouzení dopadu, v němž zkoumá, nakolik je potřebné přijmout opatření na úrovni EU a jaké jsou možné dopady dostupných řešení. Tato posouzení jsou zásadní součástí programu EU v oblasti zlepšování právní úpravy. Posouzení dopadu v oblasti zemědělství a rozvoje venkova byla provedena v roce 2003 (přezkum v polovině období), v roce 2008 (kontrola stavu – SEC(2008) 1885), v roce 2011 (budoucnost SZP do roku 2020 – SEC(2011) 1153 final) a v roce 2018 (podpora pro strategické plány po roce 2020 – SWD(2018) 301 final).

Důležitým aktérem je také Účetní dvůr, který dohlíží na výdaje v zemědělství.

Komise pravidelně zveřejňuje průzkumy veřejného mínění (tzv. Eurobarometr) s názvem „Názory Evropanů na zemědělství a SZP“. Průzkumy Eurobarometr probíhají ve všech zemích EU a poskytují cenné informace o tom, jak společnost vnímá společnou zemědělskou politiku. Zahrnují otázky zjišťující úroveň povědomí o podpoře poskytované prostřednictvím SZP a o jejích výsledcích, dále otázky týkající se kvality, životního prostředí, významu SZP apod.

Hodnocení SZP

Komise posuzuje SZP prostřednictvím společného rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF).

Cílem rámce CMEF je ukázat, jakých výsledků SZP v období 2014–2020 dosáhla, a zlepšit její účinnost. Využívá k tomu ukazatele SZP.

Právní základ

Právní základ společné zemědělské politiky je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

Různé aspekty SZP na období 2014–2020 upravují tato čtyři nařízení:

• nařízení (EU) č. 1307/2013 o pravidlech pro přímé platby zemědělcům
• nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty
• nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova
• nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky

SZP na období 2023–2027 upravují tři nařízení, která se začala obecně uplatňovat od 1. ledna 2023:

• nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
• nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a č. 1307/2013
• nařízení (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie.

Pro období 2021–2022 bylo v platnosti přechodné nařízení (nařízení (EU) 2020/2220). To stanovilo podmínky pro poskytování podpory z fondů EZZF a EZFRV v těchto letech a prodlužovalo a měnilo ustanovení obsažená v předchozích nařízeních. V platnosti bylo do doby, než se začala uplatňovat nová SZP.

Společnou zemědělskou politiku spravuje generální ředitelství Komise odpovědné za zemědělství a rozvoj venkova. Za účelem provádění SZP může přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

Související informace

Rejstřík platných právních předpisů

Proces tvorby právních předpisů EU