Nový způsob práce
Společná zemědělská politika na období 2023–2027 je modernizovanou politikou se silným důrazem na výsledky a výkon.
Dohoda o reformě SZP byla formálně přijata 2. prosince 2021. Nové právní předpisy, které vstoupily v platnost 1. ledna 2023, vytváří podmínky pro spravedlivější a ekologičtější SZP, která bude více zaměřená na výsledky.
Koncepce nové SZP je založena na zajištění udržitelné budoucnosti pro evropské zemědělce, poskytování cílenější podpory menším zemědělským podnikům a na větší flexibilitě, která státům EU umožňuje přizpůsobovat jednotlivá opatření místním podmínkám.
V Zelené dohodě pro Evropu se věnuje velká pozornost zemědělským a venkovským oblastem. SZP na období 2023–2027 bude hlavním nástrojem pro dosažení cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti.
10 specifických cílů
Politika se zaměřuje na deset specifických cílů, které mají vazbu na společné cíle EU v oblasti sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti v zemědělství a ve venkovských oblastech.
Komise vydala sérii infopřehledů, v nichž jsou uvedena nejdůležitější fakta a vysvětlen politický význam jednotlivých cílů.
Národní strategické plány
Každá země EU si sestavila vlastní vnitrostátní strategický plán SZP, v němž kombinuje financování podpory příjmu, rozvoje venkova a tržních opatření. Státy Unie si při navrhování svých strategických plánu zvolily, jak budou k deseti specifickým cílům přispívat: vybrat si mohly ze souboru rozsáhlých politických opatření, který poskytla Komise a který bylo možné přizpůsobit vnitrostátním potřebám a potenciálu.
Důraz na výkonnost a výsledky
Právní předpisy, které společně tvoří SZP, stanoví společný soubor ukazatelů jako součást nového rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti. Jednou za dva roky pak bude proveden přezkum výkonnosti všech strategických plánů SZP, jenž ukáže, jakého pokroku země EU při plnění svých cílů a cílů SZP dosáhly.
Hlavní oblasti reforem
SZP na období 2023–2027 obsahuje řadu politických reforem, které podporují přechod k udržitelnému zemědělství a lesnictví v EU.
Zelenější SZP
SZP na období 2023–2027 vede zemědělství k tomu, aby se mnohem více podílelo na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu:
- Vyšší ambice při ochraně životního prostředí: plány SZP jsou sladěny s právními předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu. Každá země EU si musí ve svém strategickém plánu SZP stanovit vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu než v předchozím programovém období (nesmí nastat tzv. „návrat k horšímu“). Svůj plán musí aktualizovat pokaždé, když dojde ke změně právních předpisů v oblasti klimatu a životního prostředí.
- Přispívat k cílům Zelené dohody: vnitrostátní strategické plány SZP musejí přispívat k plnění cílů Zelené dohody (doporučení SZP stanoví, jak by měl tento příspěvek vypadat)
- Posílená podmíněnost: vyplácení plateb příjemcům SZP se řídí přísnějším souborem povinných požadavků. Například každý zemědělský podnik musí na biologickou rozmanitost a neprodukční prvky vyčlenit minimálně 3 % orné půdy. V případě, že vyčlení 7 %, může získat podporu z ekoschémat. Ochrana se vztahuje i na mokřady a rašeliniště.
- Ekoschémata: nejméně 25 % rozpočtu na přímé platby je určeno na ekoschémata, v jejichž rámci jsou většími pobídkami podporováni zemědělci, kteří používají zemědělské metody a postupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí (jako je ekologické zemědělství, agroekologie, uhlíkové zemědělství atd.) a zlepšují životní podmínky zvířat.
- Rozvoj venkova: nejméně 35 % finančních prostředků je určeno na opatření na podporu klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.
- Operační programy: v odvětví ovoce a zeleniny se v operačních programech vyčleňuje nejméně 15 % výdajů na životní prostředí.
- Klima a biologická rozmanitost: 40 % výdajů rozpočtu na SZP musí souviset s klimatem a důrazně podporovat obecný závazek věnovat do konce období víceletého finančního rámce (VFR) 10 % rozpočtu EU na cíle v oblasti biologické rozmanitosti.
Spravedlivější SZP
SZP na období 2023–2027 poskytuje podporu těm, kteří ji nejvíce potřebují:
- Přerozdělení podpory příjmu: země EU musejí vyčlenit nejméně 10 % svých přímých plateb na nástroj redistributivní podpory příjmu, což umožní lépe řešit příjmové potřeby menších a středních zemědělských podniků.
- Aktivní zemědělec: nové právní předpisy obsahují povinnou, avšak flexibilní definici aktivního zemědělce: stanoví si ji samy země EU, včetně úrovně prováděných činností. Určitá podpora EU bude určena pouze pro aktivní zemědělce.
- Sociální podmíněnost: platby v rámci SZP jsou vázány na dodržování určitých pracovních norem EU a příjemci jsou motivováni k tomu, aby zlepšovali pracovní podmínky v zemědělských podnicích.
- Konvergence plateb: v SZP na období 2023–2027 dochází k většímu sjednocení výše podpory příjmů, a to jak v rámci jedné země EU, tak mezi všemi zeměmi EU.
- Podpora pro mladé zemědělce: země EU musí vyčlenit nejméně 3 % svého rozpočtu na přímé platby mladým zemědělcům, a to ve formě podpory příjmů nebo investic, případně podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců.
- Zlepšení genderové vyváženosti: vůbec poprvé jsou součástí strategických plánů SZP také otázky rovnosti žen a mužů a zvýšení účasti žen v zemědělství. Země EU musí vyhodnotit, jak si v této oblasti vedou, a zjištěné problémy řešit.
Zlepšování konkurenceschopnosti
SZP na období 2023–2027 posílí postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zvýší konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví:
- Lepší vyjednávací síla: nová pravidla prohlubují spolupráci producentů, což bude motivovat zemědělce ke vzájemné spolupráci a umožní jim vytvořit na trhu protiváhu.
- Orientace na trh: SZP na období 2023–2027 zachovává celkovou tržní orientaci vyplývající z předchozích reforem, což povzbudí zemědělské podniky v EU k tomu, aby sladily nabídku s poptávkou v Evropě i mimo ni.
- Rezerva pro případ krizí: reformovaná SZP zahrnuje novou finanční rezervu ve výši nejméně 450 milionů eur ročně, která umožní čelit budoucím krizím.
- Podpora v odvětví vína: v zájmu zlepšení podpory pro odvětví vína byla dohodnuta zvláštní pravidla.
Solidní rozpočet
SZP bude i nadále těžit z poměrně velkého dlouhodobého rozpočtu.
Financování SZP
Na SZP na období 2021–2027 je vyčleněno 387 miliard eur. Tato částka je rozdělena do dvou různých fondů: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), kterému bylo přiděleno 291,1 mld. eur (v běžných cenách), a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který bude disponovat 95,5 mld. eur.
Evropský nástroj na podporu oživení
Rozpočet fondu EZFRV zahrnuje také 8 mld. eur z nástroje NextGenerationEU, které jsou určeny na pomoc venkovským oblastem při provádění strukturálních změn nezbytných k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace.
Převody mezi příděly
Až 25 % prostředků přidělených v rámci SZP mohou státy EU převádět z podpory příjmu na rozvoj venkova a naopak. To jim umožňuje optimálněji přizpůsobit výdaje konkrétním prioritám svého zemědělského odvětví. Také budou moct uplatnit dodatečnou flexibilitu pro určité účely, jako je podpora cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, podpora mladých zemědělců, a rovněž v případě, kdy se v dané zemi vyplácejí podprůměrné přímé platby.
Znalosti, výzkum a inovace
Pro zajištění inteligentního a udržitelného zemědělského odvětví je obzvlášť důležitý pokrok ve výzkumu a sdílení poznatků a inovací.
Komise v rámci svého závazku podporovat výzkum a inovace v zemědělství navrhla vyčlenit z programu Horizont Evropa 10 miliard eur na projekty týkající se potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.
Přínos těchto zvýšených investic umožňuje mimo jiné začlenit do reformované SZP účinnější zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS), jejichž prostřednictvím se podpoří rozvoj inovačních projektů, budou šířit jejich výsledky a podporovat jejich co nejširší využívání. Klíčovým nástrojem pro sdílení nových poznatků a nápadů jsou poradenské služby pro zemědělství.
Chronologický přehled reformy SZP
- 2027
Komise provede druhý přezkum výkonnosti všech strategických plánů SZP.
- 2026
V roce 2026 se v průběžném hodnocení posoudí výkonnost SZP na období 2023–2027.
- 2025
Komise provede první přezkum výkonnosti všech strategických plánů SZP a v případě potřeby požádá země EU, aby učinily konkrétní následná opatření.
- 2024
Od roku 2024 bude každá země EU předkládat výroční zprávu o výkonnosti a pořádat výroční přezkumné jednání s Komisí.
- prosinec 2023
Na konci roku 2023 předloží Evropská komise zprávu, v níž posoudí společné úsilí všech strategických plánů SZP, přičemž se zaměření zejména na kolektivní snažení při plnění cílů Zelené dohody.
- leden 2023
Zahájení realizace strategických plánů SZP
- prosinec 2021
Dne 2. prosince 2021 byla formálně přijata dohoda o reformě společné zemědělské politiky (SZP). Do 31. prosince 2021 musí každá země EU předložit svůj strategický plán SZP. Komise pak tyto plány ve lhůtě šesti měsíců posoudí a schválí.
- červen 2021
V návaznosti na řadu trialogů bylo 25. června 2021 dosaženo předběžné politické dohody o reformě SZP.
- listopad 2020
Evropský parlament a Rada EU se v říjnu 2020 dohodly na svých vyjednávacích postojích, takže se 10. listopadu mohl uskutečnit první „trialog“ mezi těmito třemi orgány.
- červen 2018
Evropská komise předložila 1. června 2018 legislativní návrhy týkající se reformy SZP.
Právní základ
Reforma zahrnuje tři nařízení, která začala obecně platit 1. ledna 2023:
V období let 2021 a 2022 se uplatňovalo nařízení o přechodných ustanoveních, které překlenulo mezeru mezi platností starých a nových právních předpisů.
Dokumenty
- 14. PROSINCE 2022
- 10. ÚNORA 2022
- 24. ÚNORA 2022
- 7. KVĚTNA 2020
- 16. DUBNA 2019
- 26. ZÁŘÍ 2019
- 24. LEDNA 2019
Související odkazy
Přehled cílů, historie a aktuálních pravidel společné zemědělské politiky, podpory evropských zemědělců a zajišťování potravin v Evropě.
The EU reviewed certain provisions of the common agricultural policy (CAP) aiming for more flexibility, and more compatibility with farming realities.
Evropská komise monitoruje a posuzuje provádění společné zemědělské politiky, její výsledky a dopady.