Nový způsob fungování

Nová SZP je modernizovanou politikou se silným důrazem na výsledky a výkonnost.

Deset specifických cílů

Politika se zaměřuje na deset specifických cílů, které mají vazbu na společné cíle EU v oblasti sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti v zemědělství a ve venkovských oblastech.

Národní strategické plány

Každá země EU si musí sestavit vlastní národní strategický plán SZP, v němž zkombinuje financování podpory příjmu, rozvoje venkova a tržních opatření. Státy Unie si při navrhování svých strategických plánu zvolí, jak budou k deseti specifickým cílům přispívat: vybírat mohou ze souboru rozsáhlých politických opatření, který poskytla Komise a který lze přizpůsobovat vnitrostátním potřebám a potenciálu.

Důraz na výkonnost a výsledky

Právní předpisy, které společně tvoří SZP, stanoví společný soubor ukazatelů jako součást nového rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti. Jednou za dva roky pak bude proveden přezkum výkonnosti strategických plánů SZP, aby se posoudilo, jakého pokroku země EU dosáhly při plnění svých cílů a cílů SZP.

Hlavní oblasti reforem

Nová SZP obsahuje řadu politických reforem, které podpoří přechod k udržitelnému zemědělství a lesnictví v EU.

Zelenější SZP

Nová SZP povede zemědělství k tomu, aby mnohem více přispívalo k cílům Zelené dohody pro Evropu:

• Vyšší ambice v ochraně životního prostředí: plány SZP budou sladěny s právními předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu. Každá země EU si bude muset ve svém strategickém plánu SZP stanovit vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu než v předchozím programovém období (nesmí nastat „návrat k horšímu“). Svůj plán bude muset aktualizovat pokaždé, když dojde ke změně právních předpisů v oblasti klimatu a životního prostředí.
• Přispívat k cílům Zelené dohody: národní strategické plány SZP budou muset přispívat k plnění cílů Zelené dohody (doporučení SZP stanoví, jak by měl tento příspěvek vypadat)
• Posílená podmíněnost: vyplácení plateb příjemcům SZP se bude řídit přísnějším souborem povinných požadavků. Například každý zemědělský podnik bude muset vyčlenit minimálně 3 % orné půdy na biologickou rozmanitost a neprodukční prvky. Bude mít také možnost získat podporu z ekoschémat, pokud vyčlení 7 %. Ochrana se bude také vztahovat na mokřady a rašeliniště.
• Ekoschémata: nejméně 25 % rozpočtu na přímé platby bude vyčleněno na ekoschémata, v jejichž rámci budou většími pobídkami podporováni zemědělci, kteří používají zemědělské postupy a přístupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí (jako je ekologické zemědělství, agroekologie, uhlíkové zemědělství atd.) a zlepšují životní podmínky zvířat.
• Rozvoj venkova: nejméně 35 % finančních prostředků bude vyčleněno na opatření na podporu klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.
• Operační programy: v rámci operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny bude nejméně 15 % jejich výdajů vyčleněno na životní prostředí (ve srovnání s 10 % v aktuálním programovém období).
• Klima a biologická rozmanitost: 40 % výdajů rozpočtu na SZP bude muset souviset s klimatem a důrazně podporovat obecný závazek věnovat do konce období víceletého finančního rámce (VFR) 10 % rozpočtu EU na cíle v oblasti biologické rozmanitosti.

Spravedlivější SZP

Nová SZP bude poskytovat podporu těm, kteří ji nejvíce potřebují:

• Přerozdělení podpory příjmu: země EU budou muset vyčlenit nejméně 10 % svých přímých plateb na nástroj redistributivní podpory příjmu, což umožní lépe řešit příjmové potřeby menších a středních zemědělských podniků.
• Aktivní zemědělec: nové právní předpisy obsahují povinnou, avšak flexibilní definici aktivního zemědělce: stanoví si ji samy země EU, včetně úrovně prováděných činností. Určitá podpora EU bude určena pouze pro aktivní zemědělce.
• Sociální podmíněnost: platby v rámci SZP budou vázány na dodržování určitých pracovních norem EU a příjemci budou motivováni k tomu, aby zlepšovali pracovní podmínky v zemědělských podnicích.
• Konvergence plateb: v nové SZP bude nutné více sjednotit výši podpory příjmů, a to jak v rámci jedné země EU, tak mezi všemi zeměmi EU.
• Podpora pro mladé zemědělce: země EU budou muset vyčlenit nejméně 3 % svého rozpočtu na přímé platby mladým zemědělcům, a to ve formě podpory příjmů nebo investic, případně podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců.
• Zlepšení genderové vyváženosti: vůbec poprvé jsou součástí strategických plánů SZP také rovnost žen a mužů a zvýšení účasti žen v zemědělství. Země EU musí vyhodnotit, jaká je jejich situace v této oblasti, a řešit zjištěné problémy.

Zvyšování konkurenceschopnosti

Nová SZP posílí postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zvýší konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví:

• Lepší vyjednávací síla: nová pravidla posílí spolupráci producentů, což bude motivovat zemědělce ke spolupráci a umožní jim vytvořit na trhu protiváhu.
• Orientace na trh: nová SZP zachovává celkovou tržní orientaci vyplývající z předchozích reforem, což povzbudí zemědělské podniky v EU, aby sladily nabídku s poptávkou v Evropě i mimo ni.
• Rezerva pro případ krizí: reformovaná SZP zahrnuje novou finanční rezervu ve výši nejméně 450 milionů eur ročně, která umožní čelit budoucím krizím.
• Podpora v odvětví vína: v zájmu zlepšení podpory pro odvětví vína byla dohodnuta zvláštní pravidla.

Solidní rozpočet

SZP bude i nadále těžit z poměrně velkého dlouhodobého rozpočtu.

Financování SZP

Na SZP v období 2021–2027 bylo vyčleněno 387 miliard eur. Tato částka bude rozdělena do dvou různých fondů: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), kterému bylo přiděleno 291,1 mld. eur (v běžných cenách), a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který bude disponovat 95,5 mld. eur.

NextGenerationEU

Rozpočet fondu EZFRV zahrnuje také 8 mld. eur z nástroje NextGenerationEU, které jsou určeny na pomoc venkovským oblastem při provádění strukturálních změn nezbytných k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace.

Převody mezi přidělenými prostředky

Až 25 % prostředků přidělených v rámci SZP budou moct státy EU převádět z podpory příjmu na rozvoj venkova a naopak. To jim umožní optimálněji přizpůsobit výdaje konkrétním prioritám svého zemědělského odvětví. Také budou moct uplatnit dodatečnou flexibilitu pro určité účely, jako je podpora cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, podpora mladých zemědělců a v případě, kdy se v dané zemi vyplácejí podprůměrné přímé platby.

Znalosti, výzkum a inovace

Pro zajištění inteligentního a udržitelného zemědělského odvětví bude obzvlášť důležitý pokrok ve výzkumu a sdílení poznatků a inovací.

Komise v rámci svého závazku podporovat výzkum a inovace v zemědělství navrhla vyčlenit 10 miliard eur z programu Horizont Evropa na projekty týkající se potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Přínos těchto zvýšených investic umožní mimo jiné začlenit do reformované SZP účinnější zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS), jejichž prostřednictvím se podpoří rozvoj inovačních projektů, budou šířit jejich výsledky a podporovat jejich co nejširší využívání. Klíčovým nástrojem pro sdílení nových poznatků a nápadů pak budou poradenské služby pro zemědělství.

Právní základ

Reforma zahrnuje tři nařízení, která začnou platit od 1. ledna 2023:

• horizontální nařízení
• nařízení o strategických plánech
• nařízení o společné organizaci trhu

V období let 2021 a 2022 se uplatňuje nařízení o přechodných ustanoveních, které překlene mezeru mezi platností stávajících a nových právních předpisů.