Nový způsob fungování

SZP na období 2023–2027 je modernizovanou politikou se silným důrazem na výsledky a výkon.

Deset specifických cílů

Politika se zaměřuje na deset specifických cílů, které mají vazbu na společné cíle EU v oblasti sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti v zemědělství a ve venkovských oblastech.

Strategické plány jednotlivých států

Každá země EU si sestavila vlastní vnitrostátní strategický plán SZP, v němž kombinuje financování podpory příjmu, rozvoje venkova a tržních opatření. Státy Unie si při navrhování svých strategických plánu zvolily, jak budou k deseti specifickým cílům přispívat: vybrat si mohly ze souboru rozsáhlých politických opatření, který poskytla Komise a který bylo možné přizpůsobit vnitrostátním potřebám a potenciálu.

Důraz na výkonnost a výsledky

Právní předpisy, které společně tvoří SZP, stanoví společný soubor ukazatelů jako součást nového rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti. Jednou za dva roky pak bude proveden přezkum výkonnosti všech strategických plánů SZP, jenž ukáže, jakého pokroku země EU dosáhly při plnění svých cílů a cílů SZP.

Hlavní oblasti reforem

SZP na období 2023–2027 obsahuje řadu politických reforem, které podporují přechod k udržitelnému zemědělství a lesnictví v EU.

Zelenější SZP

SZP na období 2023–2027 vede zemědělství k tomu, aby se mnohem více podílelo na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu:

• Vyšší ambice v ochraně životního prostředí: plány SZP jsou sladěny s právními předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu. Každá země EU si musí ve svém strategickém plánu SZP stanovit vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu než v předchozím programovém období (nesmí nastat „návrat k horšímu“). Svůj plán musí aktualizovat pokaždé, když dojde ke změně právních předpisů v oblasti klimatu a životního prostředí.
• Přispívat k cílům Zelené dohody: vnitrostátní strategické plány SZP musejí přispívat k plnění cílů Zelené dohody (doporučení SZP stanoví, jak by měl tento příspěvek vypadat)
• Posílená podmíněnost: vyplácení plateb příjemcům SZP se řídí přísnějším souborem povinných požadavků. Například každý zemědělský podnik musí vyčlenit minimálně 3 % orné půdy na biologickou rozmanitost a neprodukční prvky. V případě, že vyčlení 7 %, může získat podporu z ekoschémat. Ochrana se vztahuje i na mokřady a rašeliniště.
• Ekoschémata: nejméně 25 % rozpočtu na přímé platby je určeno na ekoschémata, v jejichž rámci jsou většími pobídkami podporováni zemědělci, kteří používají zemědělské metody a postupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí (jako je ekologické zemědělství, agroekologie, uhlíkové zemědělství atd.) a zlepšují životní podmínky zvířat.
• Rozvoj venkova: nejméně 35 % finančních prostředků je určeno na opatření na podporu klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.
• Operační programy: v odvětví ovoce a zeleniny operační programy vyčleňují nejméně 15 % svých výdajů na životní prostředí.
• Klima a biologická rozmanitost: 40 % výdajů rozpočtu na SZP musí souviset s klimatem a důrazně podporovat obecný závazek věnovat do konce období víceletého finančního rámce (VFR) 10 % rozpočtu EU na cíle v oblasti biologické rozmanitosti.

Spravedlivější SZP

SZP na období 2023–2027 poskytuje podporu těm, kteří ji nejvíce potřebují:

• Přerozdělení podpory příjmu: země EU musejí vyčlenit nejméně 10 % svých přímých plateb na nástroj redistributivní podpory příjmu, což umožní lépe řešit příjmové potřeby menších a středních zemědělských podniků.
• Aktivní zemědělec: nové právní předpisy obsahují povinnou, avšak flexibilní definici aktivního zemědělce. Stanoví si ji samy země EU, včetně úrovně prováděných činností. Některé podpory EU mohou získat pouze aktivní zemědělci.
• Sociální podmíněnost: platby v rámci SZP jsou vázány na dodržování určitých pracovních norem EU a příjemci jsou motivováni k tomu, aby zlepšovali pracovní podmínky v zemědělských podnicích.
• Konvergence plateb: v SZP na období 2023–2027 dochází k většímu sjednocení výše podpory příjmů, a to jak v rámci jedné země EU, tak mezi všemi zeměmi EU.
• Podpora pro mladé zemědělce: země EU musí vyčlenit nejméně 3 % svého rozpočtu na přímé platby mladým zemědělcům, a to ve formě podpory příjmů nebo investic, případně podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců.
• Zlepšení genderové vyváženosti: vůbec poprvé jsou součástí strategických plánů SZP také rovnost žen a mužů a zvýšení účasti žen v zemědělství. Země EU musí vyhodnotit, jaká je jejich situace v této oblasti, a řešit zjištěné problémy.

Zvyšování konkurenceschopnosti

SZP na období 2023–2027 posílí postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zvýší konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví:

• Lepší vyjednávací síla: nová pravidla prohlubují spolupráci producentů, což bude motivovat zemědělce ke spolupráci a umožní jim vytvořit na trhu protiváhu.
• Orientace na trh: SZP na období 2023–2027 zachovává celkovou tržní orientaci vyplývající z předchozích reforem, což povzbudí zemědělské podniky v EU, aby sladily nabídku s poptávkou v Evropě i mimo ni.
• Rezerva pro případ krizí: reformovaná SZP zahrnuje novou finanční rezervu ve výši nejméně 450 milionů eur ročně, která umožní čelit budoucím krizím.
• Podpora v odvětví vína: v zájmu zlepšení podpory pro odvětví vína byla dohodnuta zvláštní pravidla.

Solidní rozpočet

SZP bude i nadále těžit z poměrně velkého dlouhodobého rozpočtu.

Financování SZP

Na SZP na období 2021–2027 je vyčleněno 387 miliard eur. Tato částka je rozdělena do dvou různých fondů: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), kterému bylo přiděleno 291,1 mld. eur (v běžných cenách), a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který bude disponovat 95,5 mld. eur.

NextGenerationEU

Rozpočet fondu EZFRV zahrnuje také 8 mld. eur z nástroje NextGenerationEU, které jsou určeny na pomoc venkovským oblastem při provádění strukturálních změn nezbytných k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace.

Převody mezi přidělenými prostředky

Až 25 % prostředků přidělených v rámci SZP mohou státy EU převádět z podpory příjmu na rozvoj venkova a naopak. To jim umožňuje optimálněji přizpůsobit výdaje konkrétním prioritám svého zemědělského odvětví. Také mohou uplatnit dodatečnou flexibilitu pro určité účely, jako je podpora cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, podpora mladých zemědělců a v případě, kdy se v dané zemi vyplácejí podprůměrné přímé platby.

Znalosti, výzkum a inovace

Pro zajištění inteligentního a udržitelného zemědělského odvětví je obzvlášť důležitý pokrok ve výzkumu a sdílení poznatků a inovací.

Komise v rámci svého závazku podporovat výzkum a inovace v zemědělství navrhla vyčlenit 10 miliard eur z programu Horizont Evropa na projekty týkající se potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Přínos těchto zvýšených investic umožňuje mimo jiné začlenit do reformované SZP účinnější zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS), jejichž prostřednictvím se podpoří rozvoj inovačních projektů, budou šířit jejich výsledky a podporovat jejich co nejširší využívání. Klíčovým nástrojem pro sdílení nových poznatků a nápadů jsou poradenské služby pro zemědělství.

Právní základ

Reforma zahrnuje tři nařízení, která začala obecně platit 1. ledna 2023:

• horizontální nařízení
• nařízení o strategických plánech
• nařízení o společné organizaci trhu

V období let 2021 a 2022 se uplatňovalo nařízení o přechodných ustanoveních, které překlenulo mezeru mezi platností starých a nových právních předpisů.