Dubové lesy pohoří Strandža se v ranních hodinách halí do jemné mlhy a na listoví lesního porostu se leskne medovice.
Ta je oblíbenou pochoutkou včel, které z ní vyrábějí jemný tmavohnědý med s lehce nahořklou chutí: med Strandzhanski manov med CHOP.
Místní včelaři používají dlouholetou zkušeností ověřené techniky, jimiž zajišťují, že si med ponechává svou přirozená chuť i veškeré živiny.
Počátky
„Strandzhanski manov med“ (CHOP) pochází z dubových lesů pohoří Strandža v Bulharsku.
Toto pohoří se nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií a obklopuje ho Černé, Egejské a Marmarské moře. Vlivem přímořského podnebí s vysokou humiditou prostupují místním lesním porostem od jara do léta lehká ranní mlha.
Díky těmto povětrnostním podmínkám zde najdeme bohatou mozaiku rostlinných druhů v takové kombinaci, která je v Evropě naprosto jedinečná. Zdejší lesní vegetace se velmi podobá černomořské (pontské) flóře na Kavkaze a v Malé Asii. Najdeme zde například rhododendron ponticum, lýkovec černomořský (daphne pontica) a cesmínu druhu Ilex colchicas či hadinec (echium), jakož i mnoho místních druhů jitrocele, plaménků (clematis), jetele a cistů.
Mnoho z těchto druhů rostlin pochází až z období čtvrtohor, které začalo před 2,6 milionu lety. Ledový pokryv, který se rozprostíral mezi severní a východní Evropou, totiž končil právě před pohořím Strandža. V důsledku toho se zde až do dnešního dne uchovala flóra, která byla v Evropě široce rozšířena před několika miliony let právě v období třetihor (před 65–2,6 milionu lety).
K těmto třetihorním reliktům patří například druh rozrazilu veronica turrilliana, kavkazská borůvka, cist šalvějolistý a některé druhy dubů jako quercus hartwissiana (známý jako strandžanský dub) a quercus polycarpa.
Region Strandža disponuje z biologického hlediska takovým bohatstvím a rozmanitostí, že je považován za jednu z prioritních oblastí ochrany životního prostředí v EU. V pohoří bylo zřízeno několik přírodních rezervací a celá oblast je součástí celoevropské ekologické sítě Natura 2000 chráněných přírodních stanovišť.
Místní obyvatelé stále žijí v souladu s přírodou. Vzhledem k hnědozemnímu lesnímu podloží a žlutým podzolovým půdám je rozvoj velkoplošného zemědělství komplikovaný. Dubové lesy však poskytují rozmanitou potravu včelám, čehož jsou si místní obyvatelé vědomi, a včelařství je proto přirozeně velmi rozšířené. Okraje stradžanských lesů jsou lemovány včelími úly. Některé z nich – slaměné a špalkové úly (tzv. kláty neboli brtě) – pocházejí z konce 19. století.
Jedinečné přírodní bohatství medu Strandzhanski manov bylo na úrovni EU uznáno v roce 2019, kdy název produktu získal status chráněného označení původu (CHOP).
Výroba
„Strandzhanski manov med CHOP“ je čistě přírodním produktem. Vzniká díky interakci fauny a flory místního lesního ekosystému.
Vše začíná u samotných dubových listů, na nichž žijí malé druhy hmyzu, jako je mšice a nosatec dubový, kteří z listů sají cukernatou mízu a vylučují ještě sladší látku známou jako medovice.
Teplé přímořské podnebí pohoří Strandža vytváří pro produkci medovice ideální podmínky. Místní humidita ovzduší způsobuje, že listy stromů narůstají do poměrně velkých rozměrů, což usnadňuje proces transpirace a zároveň hmyzu zajišťuje větší plochu ke krmení. Navíc díky lehké ranní mlze, do které se lesy halí, se kapičky mízy i medovice na listoví udrží déle. Při intenzivnější vlhkosti vzduchu by totiž byly kapky příliš veliké a z listů by sklouzly na zem.
V červnu, červenci a srpnu je dubová medovice v místních lesích pro včely nejdůležitějším krmivem, protože v té době zde již kvete málo medonosných rostlin. Jakmile včely medovici nasbírají, donesou ji do úlů na okraji lesa, kde z ní vytvoří med.
Jakmile med v úlu dozraje, včelaři medové plástve vyjmou a umístí je do odstředivky. Zde se rotací při vysoké rychlosti díky odstředivé síle med oddělí od voskové plástve. Po odstředění se med filtruje, homogenizuje a čeří ve stáčecích nádobách nejméně 24 hodin.
Stáčení, balení a označování se provádí v čistých a vhodných prostorách, které se nacházejí v místě, aby se zajistila kvalita a dohledatelnost původu produktu. Zkrystalizovaný med se zkapalňuje zahříváním při teplotě nejvýše 42 °C, což je maximální teplota, na kterou se med v úlu ohřívá během medobraní.
Ve srovnání s většinou nektarových medů se Strandzhanski manov med CHOP vyznačuje intenzivní barvou a mírně nahořklou chutí, která vzniká především díky mikroflóře přítomné v medovici. Toto specifické složení medovice vede rovněž k tomu, že med obsahuje velké množství mikroživin, jako je draslík, hořčík, a lithium, jakož i vysokou míru antioxidantů.
