Silnější vyjednávací pozice zemědělců
V EU je 11 milionů zemědělců a mnoho z nich působí v relativně malých rodinných zemědělských podnicích, které fungují nezávisle na sobě. U zpracovatelů i u maloobchodníků naproti tomu panuje daleko větší koncentrace aktivit. To vede k asymetrii mezi jejich vyjednávací silou, v důsledku čehož je pro zemědělce těžší chránit své zájmy při jednáních s ostatními subjekty v dodavatelském řetězci.
V zájmu zvýšení kolektivní vyjednávací síly zemědělců proto EU podporuje ty, kteří chtějí spolupracovat v organizacích producentů. Podpora EU je dále určena těm, kteří chtějí spolupracovat s partnery ze zpracovatelských a obchodních částí potravinového řetězce v rámci tzv. mezioborových organizací.
Organizace producentů
Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů pomáhají zemědělcům snížit transakční náklady a spolupracovat při zpracování svých produktů a jejich uvádění na trh. Organizace producentů posilují kolektivní vyjednávací sílu zemědělců díky:
- soustředění nabídky
- lepším způsobům uvádění na trh
- poskytování technické a logistické pomoci svým členům
- pomoci při řízení kvality
- předávání poznatků.
Evropská unie uznává speciální úlohu, kterou hrají organizace producentů. Tyto organizace proto mohou požádat o uznání zemi EU, v níž sídlí. Organizace producentů mohou mít různou právní formu (včetně zemědělských družstev). Uznané organizace producentů mohou:
- využít výjimek z pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže pro určité činnosti, jako je kolektivní vyjednávání jménem svých členů, plánování produkce nebo některá opatření pro řízení nabídky
- v odvětví ovoce a zeleniny získat přístup k financování z prostředků EU v rámci „operačních programů“, jako jsou ty, které podporují kolektivní investice do logistiky ve prospěch svých členů.
V číslech
V EU existuje přibližně 3 400 organizací producentů (údaj z roku 2017). Působí především ve třech odvětvích:
Pouze tři země EU neuznaly žádnou organizaci producentů: Estonsko, Litva a Lucembursko.
K roku 2017 uznalo osm zemí EU 80 SOP: Francie (30), Itálie (19), Německo (9), Španělsko (7), Maďarsko (7), Řecko (4), Belgie (3) a Polsko (1).
Kritéria uznání
Aby mohla být organizace uznána jako organizace producentů v odvětví zemědělství, musí:
- být založena z podnětu producentů
- být složena z producentů ze specifického zemědělského odvětví a těmito producenty také kontrolována
- podat žádost v zemi EU, ve které sídlí
- provádět alespoň jednu z činností uvedených v právních předpisech EU, jako je společné zpracování, distribuce, přeprava nebo balení
- usilovat o dosažení alespoň jednoho z konkrétních cílů uvedených v právních předpisech z oblasti zemědělství, jako je optimalizace výrobních nákladů nebo rozvoj iniciativ v oblasti propagace a uvádění na trh.
Kromě toho musí splňovat některá další kritéria, jako je minimální počet členů nebo minimální objem nebo hodnota produkce. Určité požadavky jsou kladeny i na stanovy, které musí členům organizace především umožňovat její demokratickou kontrolu.
Země EU uznávají organizace producentů na základě žádosti. Uznat musí organizace producentů z odvětví ovoce a zeleniny, olivového oleje a stolních oliv, chovu bource morušového, chmele a mléka a mléčných výrobků.
Země EU mohou rovněž uznat sdružení organizací producentů, a to v souladu s kritérii pro uznávání organizací producentů.
Nadnárodní organizace producentů
Zemědělci a organizace producentů v různých zemích se mohou sdružovat a vytvářet nadnárodní organizace producentů. V těchto případech uděluje uznání ta země EU, kde má organizace producentů ústředí. Sídlo musí být v zemi EU, kde je značný počet členů či členských organizací nebo kde se uskutečňuje významný objem tržní produkce.
Mezioborové organizace
Zemědělci a zpracovatelé nebo obchodníci v dodavatelském řetězci se mohou rovněž sdružovat v mezioborových organizacích. Tyto organizace přijímají řídicí opatření v rámci řetězce, aniž by se samy podílely na výrobě, zpracování nebo obchodu. Mezioborové organizace slouží jako platforma pro dialog a podporují osvědčené postupy a transparentnost trhu.
Země EU mohou mezioborovou organizaci uznat, je-li složena:
- ze zástupců odvětví produkce (tj. zemědělců)
- ze zástupců alespoň jedné další části zemědělsko-potravinářského dodavatelského řetězce (například těch, kteří provádějí zpracování nebo distribuci potravinářských výrobků).
Uznávání mezioborových organizací je ve většině odvětví nepovinné (povinné je nicméně v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku). Mezioborové organizace se členy z více zemí jsou uznávány v té zemi, kde mají ústředí.
Výjimky v oblasti hospodářské soutěže
Právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže zakazují jakékoli dohody mezi dvěma nebo více nezávislými tržními subjekty, které omezují hospodářskou soutěž. Například dohody, jejichž cílem je omezit nebo kontrolovat výrobu, fungování trhu, technický rozvoj, investice nebo zdroje dodávek. Tento obecný zákaz v oblasti hospodářské soutěže, stanovený v článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, připouští pouze omezené výjimky.
Nicméně z důvodu relativně slabého postavení zemědělců v zemědělském a potravinovém řetězci povolují zemědělské předpisy EU některé odchylky od pravidel hospodářské soutěže v případě sdružení zemědělců, organizací producentů a mezioborových organizací.
Podmínky, za nichž lze výjimky uplatnit, jsou stanoveny v řadě článků nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů.
Výjimky pro organizace producentů, sdružení zemědělců a zemědělce
Článek 152 tohoto nařízení stanoví odchylku od pravidel hospodářské soutěže pro uznané organizace producentů a uznaná sdružení organizací producentů, pokud splňují určité podmínky. Tyto odchylky se týkají plánování produkce a sjednávání smluv na dodávky zemědělských produktů.
Článek 222 umožňuje uznaným organizacím producentů odchýlit se od určitých pravidel hospodářské soutěže v obdobích závažných výkyvů na trzích.
Článek 209 se neomezuje pouze na uznané organizace producentů, ale umožňuje všem zemědělcům nebo sdružením zemědělců spolupracovat např. na produkci nebo prodeji zemědělských produktů. Strany, které se chtějí opírat o toto ustanovení, mohou požádat Komisi o stanovisko, zda jsou jejich dohody v souladu s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zúčastněné strany mohou tyto informace získat na adrese AGRI-NOTIFICATION-209-CMO
ec [dot] europa [dot] eu (AGRI-NOTIFICATION-209-CMO[at]ec[dot]europa[dot]eu).
Veškerá stanoviska týkající se slučitelnosti dohod s cíli SZP podle článku 209 Komise zveřejňuje.
Výjimky pro mezioborové organizace
Článek 210 nařízení o společné organizaci trhů stanoví, za jakých podmínek mohou být dohody, rozhodnutí a jednání přijaté mezioborovými organizacemi vyňaty z pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže.
Pokud mají mezioborové organizace zájem o udělení výjimky, musejí Komisi svá opatření oznámit a požádat o jejich schválení podle článku 210.
Oznámení se zasílají na adresu: AGRI-NOTIFICATION-209-CMOec [dot] europa [dot] eu (AGRI-NOTIFICATION-210-CMO[at]ec[dot]europa[dot]eu).
Veškerá rozhodnutí přijatá podle článku 210 Komise zveřejňuje.
Výjimky pro jednotlivá odvětví
Článek 149 stanoví zvláštní pravidla pro smluvní jednání uznaných organizací producentů v odvětví mléka.
V článku 150 je stanoveno, za jakých podmínek smějí organizace producentů nebo mezioborové organizace řídit dodávky sýra s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
Článek 167 stanoví pravidla pro uvádění na trh s cílem zlepšit a stabilizovat fungování společného trhu s vínem.
V článku 172 je stanoveno, za jakých podmínek smějí organizace producentů nebo mezioborové organizace řídit dodávky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
Související informace
Pravidla hospodářské soutěže v zemědělsko-potravinářském odvětví
Právní základ
Právní základ, jímž se řídí organizace producentů a mezioborové organizace a společná organizace trhů se zemědělskými produkty, je stanoven v nařízení (EU) č. 1308/2013 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/232.
EU rovněž přijala zvláštní pravidla pro řadu jednotlivých odvětví:
- ovoce a zelenina – prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011
- chmel – nařízení Komise č. 1299/2007
- olivový olej a stolní olivy – nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 615/2014
- mléko a mléčné výrobky prováděcí nařízení Komise (EU) č. 511/2012, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 880/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1615
