Skip to main content
Agriculture and rural development

Chmel

Ochrana zemědělců v EU a zemědělského odvětví prostřednictvím politiky tržních intervencí, obchodních opatření, právních předpisů a sledování trhu

Přehled

Pod pojmem „chmel“ se skrývají tři skupiny produktů:

  • chmelové šištice, čerstvé nebo sušené
  • chmel ve formě prášku nebo pelet
  • chmelový extrakt

V Evropské unii pěstuje chmel přibližně 2 600 zemědělských podniků na ploše 26 500 ha – 60 % celkové plochy využívané k pěstování chmele v celosvětovém měřítku.

Chmel se pěstuje ve 14 zemích EU. Přibližně na 17 000 hektarů se chmel pěstuje v Německu, což představuje 60 % plošné výměry pěstování chmele v EU a přibližně jednu třetinu plochy, na níž se chmel pěstuje na celém světě. Hlavními producenty v EU jsou kromě toho Česká republika, Polsko a Slovinsko.

Po celém světě, ale zejména v Evropě, se výměra zmenšuje – jednak kvůli zvyšujícímu se obsahu alfa hořkých kyselin a jednak proto, že se těchto kyselin při výrobě piva v dnešní době používá stále méně. Jak již název napovídá, právě tato složka chmele dává pivu jeho hořkou chuť, popř. další složky chuti.

Produkce

V EU se vyprodukuje okolo 50 000 tun chmele ročně. Alfa hořkých kyselin se ročně získává více než 5 000 tun.

Ročně světová produkce chmele osciluje mezi 80 000 a 100 000 tun (což odpovídá 8 000 a 10 000 tun alfa hořkých kyselin). Poptávka po alfa hořkých kyselinách se odhaduje přibližně na 8 000 tun na základě toho, že na hektolitr piva je jich zapotřebí průměrně 4,1 g. Obsah chmele se liší v závislosti na druhu piva, zejména na tom, jak má být hořké, a na druhu použitého chmele. V důsledku technologického pokroku a skutečnosti, že stále více spotřebitelů se kloní spíše k méně hořkých pivům, se obsah alfa hořkých kyselin v chmelu rok od roku snižuje (ještě v roce 1995 byl na úrovni 6,3 g na hektolitr). 

Světová produkce piva sice roste, ale poptávka po alfa hořkých kyselinách se příliš nezvyšuje. Vzhledem k tomu, že nabídka v současnosti převyšuje poptávku, jsou průměrné ceny na smluvním trhu s chmelem a volném trhu od roku 2009 poměrně nízké.

Související informace

Zprávy o sklizni chmele

Recognised hop producer groups
English
(97.97 KB - PDF)
Stáhnout
List of hop production areas
English
(100.74 KB - PDF)
Stáhnout
List of hop certification centres and their codes
English
(99.31 KB - PDF)
Stáhnout

Zahraniční obchod

EU – a zejména Německo – je jedním z center globálního trhu s chmelem. Pokud jde o zahraniční obchod, je EU tradičně čistým vývozcem. V posledních několika letech dosáhl přebytek přibližně 20 000 tun šišticových ekvivalentů. Nakupuje především Rusko, dále Spojené státy a Japonsko.

Až na jednu výjimku jsou všechny země EU, v nichž se pěstuje chmel, členy Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele, které usiluje o podporu sdílení informací, a to jak mezi jednotlivými producenty, tak mezi producenty a ostatními stranami v tomto odvětví (obchodníky a pivovary).

Právní základ

Hlavní právní ustanovení vztahující se na odvětví chmele jsou zahrnuta v nařízení EU č. 1308/2013 o společné organizaci trhu: ověřování, seskupení producentů a dovoz.

Související informace

Příslušné právní předpisy EU pro odvětví chmele

Výbory

Různé výbory složené ze zástupců vlád, které předsedá zástupce Evropské komise, se pravidelně setkávají v zájmu toho, aby byla odpovědnost Komise za přijímání prováděcích aktů vykonávána pod kontrolou zemí EU.

Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů pravidelně projednává oblasti, jako je vývoj tržních cen, produkce a obchod v EU a třetích zemích.