Přehled
Pod pojmem „chmel“ se skrývají tři skupiny produktů:
- chmelové šištice, čerstvé nebo sušené
- chmel ve formě prášku nebo pelet
- chmelový extrakt
V Evropské unii pěstuje chmel přibližně 2 600 zemědělských podniků na ploše 26 500 ha – 60 % celkové plochy využívané k pěstování chmele v celosvětovém měřítku.
Chmel se pěstuje ve 14 zemích EU. Přibližně na 17 000 hektarů se chmel pěstuje v Německu, což představuje 60 % plošné výměry pěstování chmele v EU a přibližně jednu třetinu plochy, na níž se chmel pěstuje na celém světě. Hlavními producenty v EU jsou kromě toho Česká republika, Polsko a Slovinsko.
Po celém světě, ale zejména v Evropě, se výměra zmenšuje – jednak kvůli zvyšujícímu se obsahu alfa hořkých kyselin a jednak proto, že se těchto kyselin při výrobě piva v dnešní době používá stále méně. Jak již název napovídá, právě tato složka chmele dává pivu jeho hořkou chuť, popř. další složky chuti.
Produkce
V EU se vyprodukuje okolo 50 000 tun chmele ročně. Alfa hořkých kyselin se ročně získává více než 5 000 tun.
Ročně světová produkce chmele osciluje mezi 80 000 a 100 000 tun (což odpovídá 8 000 a 10 000 tun alfa hořkých kyselin). Poptávka po alfa hořkých kyselinách se odhaduje přibližně na 8 000 tun na základě toho, že na hektolitr piva je jich zapotřebí průměrně 4,1 g. Obsah chmele se liší v závislosti na druhu piva, zejména na tom, jak má být hořké, a na druhu použitého chmele. V důsledku technologického pokroku a skutečnosti, že stále více spotřebitelů se kloní spíše k méně hořkých pivům, se obsah alfa hořkých kyselin v chmelu rok od roku snižuje (ještě v roce 1995 byl na úrovni 6,3 g na hektolitr).
Světová produkce piva sice roste, ale poptávka po alfa hořkých kyselinách se příliš nezvyšuje. Vzhledem k tomu, že nabídka v současnosti převyšuje poptávku, jsou průměrné ceny na smluvním trhu s chmelem a volném trhu od roku 2009 poměrně nízké.
Související informace
Zahraniční obchod
EU – a zejména Německo – je jedním z center globálního trhu s chmelem. Pokud jde o zahraniční obchod, je EU tradičně čistým vývozcem. V posledních několika letech dosáhl přebytek přibližně 20 000 tun šišticových ekvivalentů. Nakupuje především Rusko, dále Spojené státy a Japonsko.
Až na jednu výjimku jsou všechny země EU, v nichž se pěstuje chmel, členy Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele, které usiluje o podporu sdílení informací, a to jak mezi jednotlivými producenty, tak mezi producenty a ostatními stranami v tomto odvětví (obchodníky a pivovary).
Chmel a chmelové výrobky se smějí dovážet do EU pouze tehdy, jsou-li doprovázeny osvědčením o rovnocennosti vydaným subjektem pověřeným třetí zemí původu, nebo pokud v zemi původu neexistuje, již schválenou agenturou mimo zemi původu produktu.
Právní základy
Hlavní právní ustanovení vztahující se na odvětví chmele jsou zahrnuta v nařízení EU č. 1308/2013 o společné organizaci trhu: ověřování, seskupení producentů a dovoz.
Související informace
Příslušné právní předpisy EU pro odvětví chmele
Výbory
Aby byla zaručena kontrola zemí EU nad tím, jak Evropská komise vykonává svou pravomoc k přijímání prováděcích aktů, zasedají pravidelně různé výbory, které jsou složeny ze zástupců vlád a kterým předsedá zástupce Evropské komise.
Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů pravidelně projednává oblasti, jako je vývoj tržních cen, produkce a obchod v EU a třetích zemích.