Přehled
Odvětví ovoce a zeleniny Evropská unie aktivně podporuje prostřednictvím svého systému řízení trhu. Stanoví si při tom pět obecných cílů:
- zvýšit konkurenceschopnost a tržní orientaci odvětví prostřednictvím organizací producentů
- omezit četnost kolísání příjmů producentů v důsledku krizí
- zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny v EU
- zajistit širší využívání ekologických pěstitelských postupů a technologií produkce
- podporovat zajišťování jakosti produktů a zvyšovat ochranu a transparentnost pro spotřebitele uplatňováním obchodních norem
Organizace producentů
Základními účastníky režimu platného v odvětví ovoce a zeleniny jsou organizace producentů. Podporuje se i zapojení pěstitelů, kteří si tak mohou zajistit lepší pozici na trhu. Organizacím producentů jsou z režimu EU v odvětví ovoce a zeleniny poskytovány finanční příspěvky na provádění operačních programů.
Režim organizací producentů po vnitrostátních orgánech požaduje, aby uznaly jakékoli seskupení producentů, které si o status organizace producentů zažádá za předpokladu, že splní následující požadavky:
- je dobrovolnou organizací
- přispívá k obecným cílům režimu
- prokazuje svou užitečnost rozsahem a účinností služeb, které nabízí svým členům
Vnitrostátní orgány mají povinnost sestavit národní strategii pro udržitelné operační programy, v níž stanoví, na která opatření může být podpora poskytnuta. Operační programy organizací producentů musí schválit příslušný vnitrostátní orgán.
Evropská komise programy a národní strategie sleduje a hodnotí na základě společného souboru ukazatelů výkonnosti. Organizace producentů pak příslušným vnitrostátním orgánům předkládají výroční zprávy o provádění svých operačních programů. Jako přílohu výročních zpráv musí uvést své žádosti o podporu. Každá země pak musí Evropské komisi zaslat výroční zprávu s údaji o všech místních organizacích producentů, provozních fondech a operačních programech, jakož i plánech uznání organizací.
Uznané organizace producentů mohou k financování svého operačního programu založit provozní fond. Ten je financován z finančních příspěvků členů organizace (nebo organizací samotnou) a z finanční podpory EU. Obecně platí, že finanční pomoc EU je omezena na 50 % celkové hodnoty provozního fondu, přičemž v určitých specifických případech může být navýšena na 60 %.
V regionech, kde producenti ještě do velké míry organizace nevytvořili, může vláda daného státu poskytnout financování nad rámec provozního fondu. V některých případech může EU tyto finanční prostředky částečně proplatit.
Na žádost organizace producentů může země EU rovněž učinit některá pravidla dohodnutá v rámci této organizace závazná vůči ostatním nečlenským producentům z daných regionů, kde organizace producentů působí. Toto je možné jen na omezenou dobu.
Uznání mezioborových organizací je rovněž vítáno v případě, že mohou dokázat, že v nich mají dostatečné zastoupení různé profesní kategorie z odvětví ovoce a zeleniny a že provádějí praktické kroky, jimiž přispívají k cílům režimu.
Související odkazy
Předcházení krizím
V zájmu snížení výkyvů v příjmech producentů, které vznikají v důsledku různých krizí, dává EU k dispozici finanční prostředky na opatření k předcházení krizím a jejich řízení, jež mohou organizace producentů realizovat v rámci svých operačních programů.
Tyto finanční prostředky se poskytují na následující opatření.
1. Stahování z trhu
Pokud se produkty stahují z trhu a nedávají se dále k prodeji, je možné získat finanční prostředky pod podmínkou splnění přísných kritérií.
Maximální částky podpory na stažení z trhu – zahrnující příspěvky EU i organizace producentů – poskytované na 16 hlavních produktů jsou uvedeny v příloze IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
Pokud se země rozhodne povolit stažení jiných produktů z trhu, musí pro ně stanovit maximální výši podpory. U jednotlivých produktů nesmí objem stažený z trhu přesáhnout 5 % objemu produkce uváděné danou organizací producentů na trh (objem produkce, který jde do bezplatné distribuce, se do této kalkulace nezapočítává).
Objem produkce uvedené na trh se vypočítá jako průměr za předchozí tři roky, nebo pokud není tento údaj k dispozici (např. u nově uznaných organizací producentů), je vypočítán na základě objemu produkce uvedené na trh v době, kdy byla organizace producentů již uznána.
Způsoby využití stažených produktů z trhu stanoví vnitrostátní orgány, ale jednou z možností musí být bezplatná distribuce. Tyto je také možné využít ve zpracovatelském průmyslu, pokud to nenaruší hospodářskou soutěž v dotčených odvětvích (v EU nebo mimo ni).
2. Zelená sklizeň a nesklízení
Jako zelená sklizeň se označuje sklizeň nezralých, zcela neobchodovatelných (ale nepoškozených) plodů na určité ploše před začátkem běžné sklizně. Nesklízení ovoce a zeleniny spočívá v nesklizení komerční produkce během běžného produkčního cyklu na dotčené ploše a nezahrnuje zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou. Ani jedno z opatření nesmí mít žádný dopad na životní prostředí nebo zdraví rostlin.
Obě opatření musí běžné pěstitelské postupy pouze doplňovat a lišit se od nich. Nelze je stejný rok, ani dva roky po sobě použít na tentýž produkt či tutéž plochu.
Země, v nichž jsou tyto postupy povoleny, musí přijmout podrobná pravidla o jejich provádění a kontrolách.
Vnitrostátní orgány musí stanovit vyrovnávací platby na hektar (zahrnující příspěvky EU i organizace producentů), z nichž se pokrývají:
- buď pouze dodatečné náklady vzniklé použitím daného postupu sklizně (včetně environmentálního a rostlinolékařského řízení), nebo
- nejvýše 90 % maximální míry podpory na stažení z trhu
3. Propagace, komunikace a vzdělávání
Země, v nichž jsou tyto postupy povoleny, musí přijmout podrobná pravidla o jejich provádění. Akce v rámci propagačních a komunikačních opatření doplňují veškerou již probíhající propagační a komunikační činnost, kterou dotčená organizace producentů realizuje.
4. Pojištění sklizně
Organizace producentů nebo jejich vlastní členové mohou využít financování z EU k pojištění sklizně, které jim pomůže zajistit příjem členů organizace a pokrýt obchodní ztráty způsobené přírodními pohromami, událostmi v důsledku změny klimatu či napadením škůdci. Vnitrostátní orgány mají povinnost schválit podrobná pravidla týkající se pojištění sklizně, a to především proto, aby se zajistilo, že tím není narušena hospodářská soutěž na pojistném trhu.
Mohou rovněž přispět dodatečnými prostředky z vnitrostátního rozpočtu. Celková podpora z veřejných prostředků na pojištění sklizně (tj. evropské + vnitrostátní prostředky) však nesmí přesáhnout následující podíl pojistného placeného producenty:
- 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty výhradně jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodní pohromou
- 50 % nákladů na pojistné hrazené jako pojištění proti ztrátám způsobeným přírodními pohromami a proti jiným ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy, chorobami zvířat/rostlin či napadením škůdci
Pojištění sklizně nesmí krýt platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory. Opatření mohou poskytnout podporu na správní náklady související se zřízením nebo doplněním vzájemných fondů.
Finanční prostředky EU jsou k dispozici první tři roky fungování vzájemného fondu – a pokrývají následující podíly příspěvků organizace producentů:
| rok 1 | rok 2 | rok 3 |
|---|---|---|
| 5 % | 4 % | 2 % |
Vnitrostátní orgány mají povinnost vydat podrobná pravidla pro provádění tohoto opatření. Mohou rovněž stanovit stropy pro částky, které může organizace producentů obdržet.
5. Odborné vedení
EU nabízí rovněž 100 % pokrytí nákladů na sdílení poznatků o předcházení a řízení krizí. Tyto poznatky mohou formou odborného vedení nabízet organizace producentů a sdružení organizací producentů méně zkušeným organizacím producentů, seskupením producentů (z regionů s mírou organizovanosti producentů nižší než 20 %) či jednotlivým producentům po celé EU. Odborné vedení pomáhá zvyšovat účinnost provádění daných opatření. Zároveň se tak propaguje zřizování nových organizací producentů či jejich sloučení a zapojení jednotlivých producentů do stávajících organizací. Dále se během vytvářejí příležitosti k navazování kontaktů jak pro ty, kteří odborné vedení poskytují, tak pro ty, kterým se jej dostává. Cílem je posílit především odbytové kanály, které mohou posloužit jako prostředek předcházení krizím a jejich řešení.
6. Opětovná výsadba sadů
Po povinném vyklučení se poskytuje podpora na opětovnou výsadbu sadů.
7. Účinnější řízení
Země mají možnost podporovat investice a zvyšovat tak účinnost řízení objemů produkce uváděné na trh.
Zvýšení spotřeby
V zájmu zvýšení konzumace ovoce a zeleniny dětmi byl zřízen projekt Ovoce do škol. Kromě bezplatné distribuce ovoce a zeleniny do škol se podporuje také distribuce do nemocnic a dobročinných organizací. Finanční prostředky mohou získat také organizace producentů, které konzumaci ovoce a zeleniny podporují v rámci svých operačních programů.
Pokud pěstitelé stáhnou svou produkci z trhu jako opatření přijaté v rámci krizového řízení, mohou na odstranění daných produktů získat finanční prostředky z programu EU. Svou produkci mohou například nabídnout zdarma těmto organizacím:
- uznaným dobročinným organizacím a nadacím, které je využijí v zájmu pomoci znevýhodněného obyvatelstva
- nápravným zařízením, školám/státním vzdělávacím institucím, prázdninovým táborům pro děti, nemocnicím či domovům pro seniory
Vnitrostátní orgány musí určit, které subjekty mohou produkci zdarma obdržet. Zároveň mají povinnost zajistit, že množství, které dané subjekty obdrží, objem ovoce a zeleniny, které zpravidla kupují, pouze doplňuje (tj. nenahrazuje).
EU financuje 100 % bezplatné distribuce (ve srovnání s 50 % nebo 60 % pro jiné využití produkce stažené z trhu), a to do výše 5 % celkového objemu uváděného na trh danou organizací producentů. Příspěvek se skládá z:
- náhrady vyplacené v eurech na 100 kg stažené produkce (maximální množství je stanoveno u 16 hlavních produktů)
- paušálně stanovených částek na logistické náklady (doprava, třídění a balení)
Vnitrostátní orgány musí přijmout veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily komunikaci a spolupráci mezi organizacemi producentů a subjekty, které byly uznány k získání bezplatné produkce.
Ekologické pěstitelské postupy
Minimálně 10 % prostředků z operačních programů musí jít na environmentální opatření, která jsou nad rámec povinných norem v oblasti životního prostředí. Další možností je, že programy zahrnují alespoň 2 taková opatření.
Při přijímání podpory příjmu nebo agro-environmentální platby v rámci programu EU pro rozvoj venkova může být pěstitelům v případě, že nedodržují závazné normy v oblasti životního prostředí (tzv. podmíněnost), udělena pokuta.
Vnitrostátní rámce pro environmentální opatření
Země s uznanými organizacemi producentů musí v rámci své národní strategie pro udržitelné operační programy sestavit vnitrostátní rámec pro environmentální opatření.
Návrh tohoto vnitrostátního rámce pak musí předložit Evropské komisi, která ověří jeho soulad s cíli stanovenými v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ostatní části národní strategie pro udržitelné operační programy se Komisi nepředkládají.
Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření musí obsahovat neúplný seznam environmentálních opatření a podmínky, které se na tato opatření v dané zemi vztahují.
U každého opatření je třeba uvést:
- konkrétní závazek nebo závazky z opatření plynoucí
- odůvodnění, tj. očekávaný dopad na životní prostředí z hlediska environmentálních potřeb a priorit
Podrobnosti vnitrostátních rámců najdete ve zprávách o jednotlivých zemích.
Obchodní normy
Na určité produkty se vztahují obchodní normy, které mají zaručit jejich kvalitu. Počet zvláštních norem byl snížen z 36 na 10 a platí pro následující druhy ovoce a zeleniny:
- jablka
- citrusové plody
- kiwi
- salát, endivii kadeřavou letní a endivii zimní
- broskve a nektarinky
- hrušky
- jahody
- papriku zeleninovou
- stolní hrozny révy vinné
- rajčata
Vnitrostátní orgány mohou některým produktům (např. deformovaným nebo podprůměrně velkým) udělit výjimku ze zvláštních obchodních norem, pokud jsou označeny jako „produkty určené ke zpracování“, „krmivo“ a podobnou formulací.
Dovoz česneku podléhá režimu dovozních licencí a osvědčení o původu.
Kontroly souladu
Každá země EU má povinnost zřídit databázi obchodníků, kteří uvádějí na trh čerstvé ovoce a zeleninu, na něž se vztahují obchodní normy. Obchodník s ovocem a zeleninou je fyzická nebo právnická osoba, která vystavuje, nabízí k prodeji nebo uvádí na trh (včetně prodeje na dálku, po internetu a jiným způsobem) produkty v EU, za účelem vývozu mimo EU nebo dovozu na území EU, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 543/2011.
Vnitrostátní orgány musí zajistit, že se kontroly provádějí selektivně na základě analýzy rizik a s přiměřenou četností, aby byl zajištěn soulad s příslušnými normami a jinými zákonnými požadavky pro obchodování s ovocem a zeleninou.
Analýza rizik musí vycházet z údajů, které jsou zaznamenány v databázi obchodníků. Vnitrostátní orgány musí předem stanovit kritéria, která budou při posuzování rizika nesouladu u dané šarže produktů používat.
Pokud se na základě kontroly zjistí výrazné nesrovnalosti, vnitrostátní orgány mají povinnost provádět kontroly častěji. Obchodníci musí kontrolním orgánům poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné k organizaci a realizaci kontroly souladu. Na základě posouzení rizika u jednotlivých produktů se orgány mohou rozhodnout, že nebudou kontrolu provádět selektivně u těch produktů, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma (tj. na které se vztahuje obecná norma nebo norma EHK/OSN). Každá země EU je povinna oznámit údaje o koordinačních orgánech a kontrolních subjektech, které jsou pověřeny kontrolami souladu.
Schválené nečlenské země EU
Země, která do EU vyváží a která provádí vlastní kontroly souladu, může Evropskou komisi požádat, aby posoudila, zda tyto kontroly souladu splňují zvláštní obchodní normy EU, nebo alespoň rovnocenné normy.
Poté může být některým produktům pocházejícím z této země, u nichž byla úspěšně provedena kontrola souladu, udělen status „schváleno“. Zjistí-li Komise, že u významné části šarží a/nebo množství neodpovídají produkty předpisům, může se rozhodnout schválení pozastavit.
Komise zveřejňuje informace týkající se kontrol shody v zemích mimo EU, včetně:
- zemí mimo EU, kde byly schváleny kontroly shody
- produktů, pro které byly schváleny kontroly shody
- údajů o úředních orgánech a kontrolních subjektech odpovědných za kontroly shody
- osvědčení o shodě vydaná každou zemí
Aktualizované obchodní normy
Evropská hospodářská komise OSN (EHK/OSN) vytvořila přes 50 zvláštních obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu (včetně 10 druhů, na něž se vztahují zvláštní obchodní normy EU).
Zvláštní obchodní normy EU týkající se jednotlivých produktů musí být v souladu s příslušnými normami UNECE, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 543/2011, musí být za tímto účelem pravidelně aktualizovány.
| Produkty osvobozené od povinnosti splňovat všeobecnou obchodní normu | |
|---|---|
| nepěstované houby kódu KN 0709 59 | kapary kódu KN 07099040 |
| hořké mandle kódu KN 08021110 | mandle bez skořápky kódu KN 080212 |
| lískové ořechy bez skořápky kódu KN 080222 | vlašské ořechy bez skořápky kódu KN 080232 |
| piniové oříšky kódu KN 08029050 | pistácie kódu KN 08025000 |
| makadamia ořechy kódu KN 08026000 | pekanové ořechy kódu KN 08029020 |
| ostatní ořechy kódu KN 08029085 | sušené banány plantejny kódu KN 08030090 |
| sušené citrusové plody kódu KN 0805 | směsi z tropických ořechů kódu KN 08135031 |
| směsi z ostatních ořechů kódu KN 08135039 | šafrán kódu KN 091020 |
Právní základ
Zvláštní obchodní normy jsou stanoveny pro banány (prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011) a některé odrůdy sušených vinných hroznů (nařízení Komise (ES) č. 1666/1999).
Základní nařízení
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty
Prováděcí nařízení
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 – stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny
prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 – prováděcí pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny
Nařízení v přenesené pravomoci
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 – doplňuje nařízení EU č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a nařízení EU 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011
Sledování trhu
Středisko pro sledování trhu s ovocem a zeleninou poskytuje nejnovější údaje ohledně produkce, cen, obchodu a další statistiky.
Zprávy
Evropská komise vydala zprávu a související pracovní dokument útvarů Komise o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů od reformy režimu odvětví ovoce a zeleniny, která proběhla v roce 2007.
