Jemná a lahodná, irská whiskey je proslulá svou lehkou a čistou chutí.
Irská whiskey – zeměpisné označení, je jednou z nejstarších pálenek na světě. Vyrábět se začala již v 6. století. Její barva může nabývat odstínů od bledě zlatavé po tmavě jantarovou a vyznačuje se také celou škálou chutí a vůní, od květinové po ovocnou, dřevitou či medovou.
Historie a původ
Když irští mniši přinesli do Irska umění výroby destilovaných lihovin, založili tím tradici, která dala světu nejen ty nejproslulejší druhy whisky, ale i samotný název. Irským výrazem „Uisce Beatha“ čili „živá voda“ se původně označoval jakýkoli destilát, dokonce i ten používaný k výrobě parfémů či léků. Nakonec se však stal synonymem nápoje, který známe dnes.
Výrobě irské whiskey se původně věnovaly jednotlivé rodiny, často potají, aby nemusely platit vysoké daně. Byla tedy tradičně spojena s určitým místem a byla objemově limitována. V 19. století však dochází k prudkému nárůstu produkce whiskey. Tempo industrializace bylo tak rychlé, že se v letech 1827 až 1840 počet palíren v Irsku zdvojnásobil! Avšak znamenalo-li 19. století pro irské palírny období rozkvětu, začátek 20. století pro ně znamenal krutou ránu.
Hospodářské otřesy v důsledku první světové války, Velikonoční povstání a občanská válka v Irsku toto odvětví vážně poznamenaly. Další ranou byl 18. dodatek ústavy USA, který zakazoval prodej alkoholu ve Spojených státech (prohibice). Přes noc se tak pro irskou whiskey uzavřel největší vývozní trh, což již tak křehké odvětí srazilo na kolena.
Navzdory těmto událostem irská whiskey přežila a od 80. let minulého století nastává oživení její výroby. V 90. letech minulého století byla podepsána řada mezinárodních dohod, které uznaly jedinečnou povahu irské whiskey. Patří mezi ně i dohoda mezi EU a USA z roku 1994, která omezila používání názvu „irská whiskey“ na pálenku vyráběnou výhradně na irském ostrově. Do roku 2013 bylo celkem vyvezeno více než 6,2 milionu beden o obsahu 9 litrů irské whiskey, což jasně svědčí o vysoké oblibě tohoto nápoje ve světě.
Výroba
Výroba začíná výběrem obilovin: 100 % ječmene pro výrobu sladové whiskey a nejméně 30 % v případě obilné whiskey. Zrna se pomelou a poté smíchají s pramenitou vodou z místního zdroje. Takto vznikne rmut, který se zahřívá, aby se z obilí uvolnily cukry. Takto vyrobená zápara je připravena na kvašení. Přidají se kvasinky, které přemění cukry v zápaře v alkohol. Zkvašená kapalina neboli výkvas se pak může začít destilovat.
Při destilaci irské whiskey se používají dva samostatné postupy: starší tzv. metoda pot-still (v kotlíkovém destilačním přístroji) a mladší column still (v kolonovém destilačním přístroji). Výsledkem pot-still je plnější a aromatičtější whiskey, zatímco column–still přináší pálenku lehčí chuti.
Během destilace se výkvas postupně zahřívá, rozpadá a sráží. Tento postup se liší v závislosti na tom, zda se destilace provádí v kotlíkovém přístroji nebo kolonovém přístroji, a na tom, zda je whiskey dvakrát nebo třikrát destilovaná. Avšak bez ohledu na použitý postup je k výběru správných sloučenin alkoholu zapotřebí značného mistrovství. Tato fáze, které se říká řezání, je klíčovým momentem při výrobě kvalitní whiskey.
Nakonec se whiskey nechá zrát ve skladech na irském ostrově po dobu nejméně tří let. Zákaz zrání pálenky mimo území Irska je tak přísný, že whiskey nelze vyvážet v sudech, v nichž zrála, ale musí být před opuštěním ostrova stáčena do lahví nebo umístěna do inertních nádob.