Skip to main content
Agriculture and rural development

Daujėnų naminė duona CHZO

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je zárukou toho, že alespoň jedna fáze výroby, zpracování nebo přípravy probíhá v daném regionu.

Počátky

Název Daujėnų naminė duona (daujėnaiský domácí chléb) odráží skromný původ tohoto tradičního druhu chleba.

Vesnice Daujėnai na severovýchodě Litvy má přibližně 400 obyvatel. ©Vilensija
Vesnice Daujėnai na severovýchodě Litvy má přibližně 400 obyvatel. ©Vilensija

Tradice pečení žitného chleba ve vesnici Daujėnai sahá minimálně do 17. století. Každá rodina si pekla vlastní chléb podle receptů a postupů udržovaných generacemi žen, které vedly domácnost.

Tradici pečení chleba udržovaly v Daujėnai po staletí místní ženy. © 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association
Tradici pečení chleba udržovaly v Daujėnai po staletí místní ženy. © 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association

Kromě dovedností a znalostí se rovněž předávalo tradiční vybavení pro výrobu chleba, včetně mlýnských kamenů na mletí obilí, díží z dubového dřeva, v nichž se hnětlo a nechávalo vzejít těsto, a hliněných pecí. Každá rodina měla své vlastní dubové díže, na jejíchž stěnách ulpíval chlebový kvas z předchozího zadělávání těsta. Tím, že si rodiny uchovávaly na těsto stejné díže a používaly je znovu a znovu, měl výsledný chléb v průběhu let stabilní kyselost a chuť.

Každá rodina pekla chléb jednak pro běžnou konzumaci, ale také pro slavnostní příležitosti, jako byly svatby, křtiny a výročí, kdy připravovala krásně zdobené bochníky, které byly symbolem pospolitosti rodu, věrnosti, plodnosti a pokory.

Na konci dvacátého století se dobrá pověst žitného chleba z Daujėnai rozšířila za hranice kraje. Aby se uspokojila rostoucí poptávka, musela se navýšit jeho výroba. Chléb se začal objevovat na výstavách a veletrzích po celé Litvě i mimo ni a začal sbírat četné ceny a ocenění.

I přes nárůst popularity chléb Daujėnų naminė duona nikdy nepřestal být vyráběn v domácím prostředí. V současnosti jej stále vyrábějí potomci stejných rodů, které chléb pečou již po generace.

Jako uznání kvality a dědictví, které tento domácí chléb zosobňuje, byl Daujėnų naminė duona v roce 2014 zařazen na seznam výrobků s chráněným zeměpisným označením Evropské unie.

Výroba

Všechny fáze výroby chleba Daujėnų naminė duona CHZO probíhají v obci Daujėnai, která se nachází v okrese Panevėžys na severovýchodě Litvy.

Kmínová semínka dodávají chlebu výraznou chuť. © 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association
Kmínová semínka dodávají chlebu výraznou chuť. © 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association

Jedinečná kvalita chleba se získává starobylým výrobním procesem, který se v průběhu času téměř nezměnil a který zahrnuje pečlivou manuální práci, preciznost, zkušenosti a vědomosti.

Nejdříve se smísí prosátá žitná mouka s vodou, cukrem, solí a kmínovými semínky. Žitné těsto se pak nechá pomalu kynout samovolným kvašením v dubových dížích. Většina díží je vyrobena výhradně z dubového dřeva, ale některé mají pouze dubové dno a bočnice. Pokaždé, když se v díži zadělává těsto, ulpívá na povrchu dubového dřeva chlebový kvas, který přispívá k přirozenému kynutí těsta a dodává chlebu jeho charakteristickou chuť. Mnoho výrobců chleba používá dubové náčiní, které se předává z generace na generaci po více než sto let.

© 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association
Nejdříve se těsto ručně propracuje a pak se z něj válejí bochníky, které se v případě slavnostních příležitostí zdobí ornamenty. © 2017 Copyright. Lithuanian countryside tourism association

Po propracování těsta jej výrobci chleba ručně vyválejí do oválných nebo obdélníkových bochníků, jejichž hmotnost se pohybuje od 4 kg do 10 kg. Bochníky se poté pečou nad žhavými uhlíky nebo v peci, dokud se na vnější straně nevytvoří tmavě hnědá kůrka o tloušťce do 6 mm na svrchní straně a do 4 mm na spodní.

Po vyjmutí z pece se bochníky nechávají vychladnout po dobu nejméně dvanácti hodin. Plná chuť chleba se vyvine až druhý den po upečení. Díky fermentované žitné mouce vydrží chleba čerstvý a chutný až dva týdny.

Konečný produkt se vyznačuje příjemnou, bohatou vůní a sladkokyselou chutí. Pod tmavou kůrkou se skrývá světle hnědá střída, která má porézní a lepivou strukturou a jsou v ní vidět kmínová semínka. Bochníky určené k běžné konzumaci mají hladký povrch, zatímco slavnostní chleby se zdobí nápisy, ornamenty nebo květinovými motivy vytvořenými z žitného těsta.

Další informace

Daujėnų naminė duona CHZO – právní specifikace

Chráněné zeměpisné označení

Jakostní potraviny a nápoje z celé Evropy