Přejít na hlavní obsah
Agriculture and rural development

Zemědělství v zemích procesu rozšíření

Status zemí procesu rozšíření

Perspektivu členství v EU má celkem sedm zemí: šest zemí západního Balkánu a Turecko. Chtějí-li se stát členy Unie, musí splnit zásadní kodaňská kritéria týkající se demokracie, lidských práv, právního státu a fungujícího tržního hospodářství.

Každá země se nachází v jiné fázi procesu přistoupení.

  • Zemím, které splnily kodaňská kritéria, udělila Evropská rada status „kandidátská země“. Tento status má v současné době Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko.
  • Země, které zatím neprokázaly splnění kodaňských kritérií, se považují za „potenciální kandidátské země“. Tento status má v současné době Bosna a Hercegovina a Kosovo (označením Kosovo nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova).

Kandidátské země

Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko jsou pěticí zemí, které se označují jako kandidátské země.

Hospodářský význam zemědělství (aktualizováno v březnu 2019)
Albánie Černá Hora Severní Makedonie Srbsko Turecko
Celková rozloha (v km​2) 28 750 13 812 25 713 88 407 783 562
Počet obyvatel (v mil.) 2,8 0,6 2,1 7,2 78,7

Hustota zalidnění (ob. / km2)

97 45,0 83,5 81,9 100,4
HDP (v USD) 13 mld. 4,84 mld. 10,9 mld. 42,5 mld. 851,5 mld.

HDP na obyvatele (v USD)

4 320 7 782 5 311 5 900 10 940
Procentní podíl zemědělství na HDP 22,9 8 2,9 7,5 7,5

Albánie

Zemědělství v Albánii

Zemědělství je jedním z hlavních odvětví albánské ekonomiky, vytváří přibližně 23 % HDP této země a zaměstnává zhruba 43 % veškeré pracovní síly.

Využívaná zemědělská půda činí 1,18 milionu hektarů, což představuje 40,5 % celkové rozlohy země. Polovinu využívané zemědělské půdy tvoří orná půda, 43 % trvalé travní porosty a 7 % půda osázená trvalými kulturami.

Zemědělská produkce roste od roku 2003 průměrným ročním tempem o 3–3,5 %. Ke značnému zvýšení výnosů došlo u hroznového vína, brambor, mléka skotu a koz, vajec, ovoce a píce. Produkce ovoce (včetně hroznů) vzrostla mezi lety 2000 a 2008 o 70 %, živočišné výroby o 21 % a polních plodin o 10 % (i když došlo k výraznému snížení plochy oseté pšenicí). Výrazně vzrostla produkce zeleniny, zejména té pěstované ve sklenících.

Mezi největší problémy, kterým zemědělství v Albánii čelí, patří:

  • migrace z venkovských oblastí
  • velmi omezená velikost hospodářství (průměrně 1,2 hektaru – ve srovnání se 14 hektary v EU)
  • slabý odbyt výrobků
  • málo rozvinuté systémy zavlažování a odvodňování
  • nízká úroveň technologií
  • téměř nefunkční organizace zemědělců a nízká úroveň rozvoje zpracovatelského průmyslu.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Albánie

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Albánií

Černá Hora

Přístupová jednání s Černou Horou byla zahájena v červnu 2012 a v prosinci 2016 byla otevřena kapitola 11 týkající se zemědělství a rozvoje venkova. K uzavření této kapitoly musí Černá Hora splnit dvě kritéria: předložit prováděcí plán týkající se zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému a prováděcí plán týkající se zřízení platební agentury.

Zemědělství v Černé Hoře

Černá Hora má rozlohu 13 812 čtverečních kilometrů, což představuje 0,35 % rozlohy EU. Na zemědělskou půdu připadá 38 % (517 000 hektarů) rozlohy země. Zemědělství Černé Hory ovlivňované středomořským podnebím zabírá relativně malou plochu, ale je poměrně diverzifikováno: od pěstování oliv a citrusových plodů v pobřežní oblasti až po ranou sezónní zeleninu a tabák v centrální části země a extenzivní chov ovcí na severu.

Průměrná rozloha využívané zemědělské půdy na zemědělský podnik činí 4,6 hektaru, nicméně 72 % zemědělských podniků má rozlohu do 2 hektarů. Zemědělské struktuře dominují malé rodinné zemědělské podniky, které vyrábějí hlavně pro svou vlastní spotřebu.

Zemědělství je zdaleka nejdůležitější aktivitou venkovského obyvatelstva – více než 60 000 domácností získává svůj příjem částečně nebo zcela ze zemědělství.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Černé Hory

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Černou Horou

Severní Makedonie

Zemědělství v Severní Makedonii

Severní Makedonie je hornatá vnitrozemská země s velkými údolími. Kopce a hory představují přibližně 79 % rozlohy země, zbytek tvoří planiny (19 %) a přírodní jezera (2 %).

Z celkové rozlohy země:

  • 1,261 milionu hektarů neboli 50,1 % zabírá zemědělská půda (obdělávaná pole, stálé pastviny a louky, půdy pro trvalé kultury a zelinářské zahrady)
  • 44,3 % je zalesněna
  • přibližně 4 % tvoří vodní a jiné plochy.

V roce 2013 představovala obdělávaná půda přibližně 509 000 hektarů, což je asi 40 % celkové zemědělské půdy. Z celkové obdělávané půdy tvoří 81 % orná půda a zahrady, 3 % sady, 4 % vinice a 11 % louky.

Země je z velké části kopcovitá a hornatá. Panuje v ní kombinace kontinentálního a středomořského podnebí s dlouhými, horkými léty a krátkými, nepříliš chladnými zimami. Úrodná půda obecně skýtá vynikající podmínky pro produkci řady potravinářských výrobků.

Struktura zemědělského odvětví je charakterizována malými rodinnými hospodářstvími na malých pozemcích, které tyto rodiny vlastní nebo si je pronajímají. Státní podniky jsou obecně mnohem větší.

Téměř veškerou hrubou zemědělskou produkci (přibližně 70 %) tvoří polní plodiny (zejména pšenice) a zelenina. Produkci zeleniny dominují brambory, rajčata a papriky a činí ze Severní Makedonie čistého vývozce zpracované zeleniny. Dalšími významnými zemědělskými produkty jsou ovoce, obiloviny, tabák a hrozny pro výrobu vína, jakož i pro přímou spotřebu. Živočišná výroba má menší význam a převládá v ní chov na mléko a produkce kravského mléka.

Zemědělství přispívá k HDP téměř 10 % a je poměrně stabilní. Stejně jako v mnoha jiných zemích západního Balkánu žije téměř polovina obyvatel ve venkovských oblastech. Oficiálně je téměř jedna pětina pracovní síly zaměstnána v zemědělství. Zemědělství vždy sloužilo jako záchytná síť v dobách socioekonomických a strukturálních změn v průmyslu a dalších odvětvích hospodářství.

Významnou úlohu v severomakedonském zemědělsko-potravinářském odvětví vždy zastával zpracovatelský průmysl. Během posledních 10 let privatizace doplácel tento průmysl na politické změny a na potíže při adaptaci na tržní hospodářství. Situace se v posledních letech zlepšila, jelikož se uplatňuje přístup více orientovaný na trh.

Vztahy EU se Severní Makedonií

Severní Makedonie byla první zemí tohoto regionu, která v roce 2001 podepsala dohodu o stabilizaci a přidružení. Žádost o členství v EU podala 22. března 2004. Na konci roku 2009 Komise usoudila, že země dosáhla dostatečné míry souladu s kritérii pro členství, a doporučila zahájit s ní přístupová jednání. Toto doporučení opakovala v následujících letech.

Jako kandidátská země může Severní Makedonie využít pěti složek pomoci z nástroje předvstupní pomoci, včetně složky pro rozvoj venkova – IPARD. Program IPARD stanoví pro odvětví zemědělství podrobné cíle a popisuje opatření, jak jich dosáhnout.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Severní Makedonie

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Severní Makedonií

Srbsko

Přístupová jednání se Srbskem byla zahájena v lednu 2014. Jednání o kapitole 11 (zemědělství a rozvoj venkova) dosud nebyla zahájena.

Zemědělství v Srbsku

Rozloha využívané zemědělské půdy v Srbsku je 3,44 milionu hektarů, což představuje 43 % celkového území. Hlavní plochu tvoří orná půda (73 %), následují trvalé travní porosty a plodiny. Zemědělství je charakterizováno bohatými půdními zdroji a příznivým klimatem a představuje klíčové odvětví srbského hospodářství.

Z 631 552 zemědělských podniků je téměř polovina menší než 2 hektary a zabírá pouze 8 % plochy. Srbsko tvoří bohaté nížiny Vojvodiny na severu (vhodné pro produkci plodin a zeleniny), kopcovitý terén ve střední části země a vysoké hory na východních, západních a jižních hranicích (vhodné pro chov ovcí a skotu a pěstování ovoce a vína).

Díky velkému množství vysoce kvalitní zemědělské půdy, strategickému obchodnímu umístění a dobrému obecnému školství má Srbsko v zemědělství značné komparativní výhody.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Srbska

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Srbskem

Turecko

Zemědělství v Turecku

Zemědělství je pro Turecko velmi důležité, a to jak z hlediska sociálního, tak z hlediska hospodářského. Přibližně na polovině celkové rozlohy Turecka se provozuje zemědělská činnost, což je mírně nad průměrem EU. Přistoupení Turecka by tak rozšířilo zemědělskou plochu Unie o 39 milionů hektarů, což by představovalo 20 % celkové zemědělské plochy. V zemědělství bylo v roce 2014 zaměstnáno 21 % pracovní síly.

Struktura zemědělských podniků v Turecku je podobná těm v nových zemích EU. Podle sčítání z roku 2011 existují v Turecku přibližně 3 miliony zemědělských podniků (ve srovnání s přibližně 12 miliony v EU). Většinu tvoří rodinné zemědělské podniky zaměstnávající rodinné příslušníky. Podniky jsou menší než průměr EU (6 hektarů oproti 13 hektarům v EU).

Důležitým rysem tureckého zemědělství je plně či částečně samozásobitelské hospodaření. V těchto zemědělských podnicích je produktivita výrobních faktorů obvykle nízká a pouze malý zlomek jejich produkce je uváděn na trh.

Turecko je významným producentem polních plodin. V roce 2017 činila produkce obilovin v Turecku (včetně rýže) 36 milionů tun. Turecko je významným světovým producentem ořechů, zejména lískových, jejichž je největším světovým vývozcem. Díky klimatu a nízkým nákladům na pracovní sílu je Turecko z hlediska poměru kvality a ceny velmi konkurenceschopné.

To se projevuje i v případně jiných plodin (v EU i ve světě), například u některých luskovin pěstovaných na zrno (cizrna, čočka), bavlny a některých druhů cukru, tabáku a olivového oleje. V případě zvířat a živočišných produktů má Turecko vysoce chráněný trh, včetně omezení dovozu. Spotřeba masa na osobu dosahuje zhruba pětiny průměrné spotřeby v EU. U skopového masa je však vyšší než v EU. Spotřeba kravského mléka je na úrovni poloviny spotřeby EU, spotřeba vajec se pohybuje lehce pod úrovní EU.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Turecka

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Tureckem

Potenciální kandidátské země

Bosna a Hercegovina a Kosovo mají status „potenciální kandidátské země“.

Hospodářský význam zemědělství (aktualizováno v březnu 2019)
Bosna a Hercegovina Kosovo
Celková rozloha (v km2) 51 209 10 908
Počet obyvatel (v mil.) 3,8 1,8
Hustota obyvatelstva (ob. / km2) 75,1 165
HDP (v USD) 17,3 mld. 7,2 mld.
HDP na obyvatele (v USD) 5 093 3 900
Procentní podíl zemědělství na HDP 3,3 10

Bosna a Hercegovina

Zemědělství v Bosně a Hercegovině

Zemědělství je jednou z nejdůležitějších hospodářských činností v Bosně a Hercegovině. V roce 2016 bylo v zemi 2,2 milionu hektarů zemědělské plochy z celkových 5,113 milionu hektarů rozlohy země. 1,6 milionu hektarů tvoří orná půda a 600 000 hektarů pastviny.

Bosna a Hercegovina je poměrně chudá na zemědělské zdroje: velkou část země zabírají pohoří (66 % území je považováno za hornaté nebo kopcovité) a pouze 20 % (zhruba 1 milion hektarů) je vhodných pro intenzivní zemědělství. Hojnost travních porostů a horských pastvin naznačuje možnou výhodu pro živočišnou výrobu a produkci mléčných výrobků. Sady a vinice zabírají přibližně 100 000 hektarů.

Struktura zemědělského odvětví je charakterizována malými rodinnými zemědělskými podniky, které do značné míry vyrábějí pro svou vlastní spotřebu – více než 50 % zemědělských podniků má rozlohu menší než tři hektary.

Zemědělství v Bosně a Hercegovině dominuje produkce plodin, přičemž živočišná výroba představuje méně než jednu třetinu celkové zemědělské produkce. Mírné zvýšení tohoto podílu zaznamenané v posledních letech je způsobeno vyšší produkcí kravského mléka. Z hospodářského hlediska je nejdůležitějším pododvětvím zemědělství produkce zeleniny. Značný význam mají také čerstvé kravské mléko, kukuřice a brambory.

Vztahy EU – Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina se účastní procesu stabilizace a přidružení a je odhodlána provést nezbytné politické, hospodářské a sociální reformy vedoucí k upevnění vztahů s EU a možnému budoucímu přistoupení.

Jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení byla zahájena v listopadu 2005. Dne 16. června 2008 byla dohoda podepsána, ale v platnost vstoupila až v červnu 2015.

EU vyčlenilo v předvstupních fondech pro Bosnu a Hercegovinu 690 milionů eur a je tak největším poskytovatelem finanční pomoci této zemi.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Bosny a Hercegoviny

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Bosnou a Hercegovinou

Kosovo*

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Zemědělství v Kosovu

Zemědělské podniky v Kosovu jsou velmi malé a většinou částečně samozásobitelské. Průměrná plocha obhospodařované půdy na rodinu je přibližně 3,2 hektaru, z nichž v průměru 1,6 hektaru tvoří orná půda, která je obvykle rozdělena na šest až osm polí. 97 % hospodářství je menší než 5 hektarů, zatímco podíl podniků nad 10 hektarů je nižší než 1 %.

Stejně malá jsou i stáda. Většina domácností, které chovají skot, má 1 až 3 kusy dobytka. Kromě toho, že je zemědělství jedním z nejdůležitějších odvětví hospodářství, zajišťuje také sociální záchrannou síť pro velký počet chudých a starších lidí, jejichž zdrojem obživy je samozásobitelské hospodaření. Výdaje na potraviny představují vysoký podíl celkových výdajů domácností.

Související informace

Přehled procesu přistoupení Kosova

Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty mezi EU a Kosovem

Akce