Skip to main content
Agriculture and rural development

Víno

Podpora a ochrana pěstitelů révy vinné, výrobců vína, obchodníků a spotřebitelů v EU prostřednictvím politiky, právních předpisů, pravidel označování, obchodních opatření a sledování trhu.

Přehled

Evropská unie je největším světovým producentem vína. Průměrná roční produkce v letech 2016 až 2020 činila 165 milionů hektolitrů. V roce 2020 představovala 45 % světových vinařských oblastí, 64 % produkce a 48 % spotřeby. Produkce vína je hlediska vývozu největším zemědělsko-potravinářským odvětvím EU (7,6 % hodnoty zemědělsko-potravinářského vývozu v roce 2020).

Po zřízení první společné organizace trhu v roce 1962 došlo na trhu s vínem ke značnému rozmachu. Nejnovější reforma odvětví vína přijatá v roce 2008, zahrnutá v revidované verzi do jednotného nařízení o společné organizaci trhů v roce 2013, stanovila tyto tři cíle:

  • zvýšit konkurenceschopnost evropských producentů vína – zlepšit pověst evropských vín a obnovit jejich podíl na trhu jak v EU, tak mimo ni
  • zjednodušit, vyjasnit a zefektivnit pravidla řízení trhu – dosáhnout lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou
  • zachovat nejlepší tradice evropského vinařství a posílit jeho sociální a environmentální úlohu ve venkovských oblastech.

Vedle těchto obecných cílů, které mají harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit právní předpisy, nahradilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 v roce 2015 režim práv na výsadbu systémem povolení pro výsadbu révy v období od roku 2016 do roku 2030, který konkurenceschopným výrobcům umožňuje zvýšit v určitých mezích svou produkci. Nařízení (EU) 2021/2117 prodlužuje platnost systému povolení do roku 2045, přičemž Komise musí během tohoto období provést dva přezkumy v polovině období (v roce 2028 a 2040), v nichž se vyhodnotí fungování tohoto systému a případně se předloží návrhy.

Reformy trhu EU s vínem

Organizace trhu s vínem v EU byla zahájena velmi otevřeným způsobem, bez omezení výsadby a s malým počtem nástrojů regulace trhu. Cílem bylo vyrovnat roční výkyvy v produkci. Později byl objem výsadby omezen, přičemž byl v podstatě zaručen odbyt. V důsledku toho vznikl závažný strukturální přebytek.

 

  1. 2013

    EU přijímá reformu, jejímž cílem je harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit ustanovení SZP přijatá v průběhu předchozích reforem.

  2. 2008

    Mezi cíle reformy, kterou EU schvaluje, patří zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení pověsti evropského vína, zjednodušení pravidel pro řízení trhu a zachování nejlepší tradice pěstování vína v EU zároveň s podporou sociální a environmentální úlohy, kterou vinařství hraje ve venkovských oblastech.

  3. 1999

    Reforma má za cíl více se přiblížit k rovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Producenti se mohou zaměřit na to, aby se lépe přizpůsobili požadavkům trhu na vyšší kvalitu a aby dosáhli vyšší dlouhodobé konkurenceschopnosti – zejména s ohledem na rostoucí celosvětovou konkurenci, která vyplynula z jednání o mezinárodních obchodních dohodách. Financována je restrukturalizace velké části stávajících vinic.

  4. 80. léta

    Ke konci roku 1980 jsou zintenzivněny finanční pobídky na zrušení vinohradů s cílem snížit produkci.

  5. 1976-78

    Organizace trhu dostává silně intervenční charakter. Platí  zákaz výsadby a nadbytečná produkce se povinně destiluje.

  6. 1962

    první společná organizace zemědělských trhů

Programy na podporu odvětví vína

Programy na podporu odvětví vína zavedené v rámci reformy společné organizace trhu z roku 2008 zahrnovaly původně 13 opatření. Reforma společné organizace trhu z roku 2013 ukončila podporu na destilaci na konzumní alkohol, nouzovou destilaci a obohacování zahuštěným hroznovým moštem.

Jako kompenzaci zavedla nové opatření k podpoře inovací v odvětví vína zaměřené na vývoj nových výrobků, procesů a technologií týkajících se vinařských produktů. Kromě toho rozšířila záběr propagačních opatření v zemích EU s cílem informovat spotřebitele o odpovědné konzumaci vína a o režimech EU týkajících se označení původu a zeměpisných označení.

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se nově vztahuje i na jejich opětovnou výsadbu, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů.

Producentské země EU mohou v současné době nabízet podporu pro následující opatření:

  • propagace v zemích mimo EU
  • informování spotřebitelů o odpovědné konzumaci a o režimech jakosti EU
  • restrukturalizace a přeměna vinic včetně opětovné výsadby ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů
  • zelená sklizeň
  • vzájemné fondy
  • pojištění sklizně
  • investice do podniků
  • inovace vedoucí k vývoji nových produktů, procesů a technologií
  • destilace vedlejších výrobků.

Každá země Unie dostává z rozpočtu EU každý rok pevně stanovenou částku, přičemž se u některých z nich zohledňuje přechod na režim jednotné platby.

Roční podpora EU pro odvětví vína (v milionech EUR)
 200920102011201220132014–2016Od roku 2017
Bulharsko16212227272727
Česko3445555
Německo23313239393939
Řecko14192024242424
Španělsko214284279358353210210
Francie172227224284280281281
Chorvatsko     1211
Itálie238298294341337337337
Kypr3445555
Litva0,030,040,050,050,050,050,05
Lucembursko0,30,50,50,60,6  
Maďarsko17232429292929
Malta0,20,30,30,40,4  
Rakousko8111114141414
Portugalsko38525366656565
Rumunsko42424242424848
Slovinsko4556666
Slovensko3445555
Spojené království0,20,20,20,30,3  

Povolení pro výsadbu vinné révy

Povolení pro výsadbu vinné révy se uplatňují od začátku roku 2016. Umožňují zemím EU spravovat systém bezplatných a nepřenosných povolení pro výsadbu na vnitrostátní úrovni.

Pravidla rovněž vymezují ochranný mechanismus pro novou výsadbu: povolení jsou omezena na maximálně 1% nárůst plochy vinic v zemi EU za rok, přičemž země mohou v řádně odůvodněných případech uplatnit omezení nárůstu na celostátní nebo regionální úrovni nebo v oblastech s označením původu nebo zeměpisným označením či bez těchto označení.

Když žádosti vinařů přesahují plochu, kterou má země EU k dispozici, může být přidělení provedeno poměrně a/nebo podle jednoho či více prioritních kritérií zvolených danou zemí. Zbývající práva na výsadbu z předchozího režimu je možné převést na povolení do 31. prosince 2022. Po tomto datu mohou země EU poskytnout plochu odpovídající zbývajícím nepřevedeným starým právům na výsadbu ve formě dodatečných povolení pro výsadbu.

Information on planting authorisations requested and granted, and planted vine areas – 2021
English
(624.06 KB - PDF)
Stáhnout

Obchodní dohody

V zájmu plynulé obchodní výměny mezi EU a zeměmi mimo EU vede Evropská komise na základě mandátu Evropské rady dvoustranná a mnohostranná jednání, jejichž výsledkem jsou dvoustranné dohody a dohody o volném obchodu

Chráněné názvy vín

Databáze eAmbrosia obsahuje rejstříku označení původu a zeměpisných označení chráněných v EU, jakož i seznam zeměpisných označení a označení původu zemí mimo EU, které jsou v Unii chráněny na základě dvoustranných dohod o obchodu s vínem.

Související informace

Režimy jakosti

Právní základ

Odvětví vína je upraveno souborem právních předpisů, který tvoří základní nařízení, nařízení v přenesené pravomoci, prováděcí nařízení a který je doplněn pokyny a právním výkladem.

Seznamy v odvětví vína obsahují:

  • kontaktní údaje na příslušné orgány v odvětví vína
  • informace o vinicích a registru vinic
  • odrůdy révy vinné povolené pro výrobu a označování.

Tyto seznamy se musí zveřejňovat na základě právních předpisů EU a jsou určeny zúčastněným stranám v EU i mimo ni.

Související informace

Právní předpisy v odvětví vína

Seznamy EU v odvětví vína

List of derogations to the maximum volatile acid content of wine
English
(367.63 KB - PDF)
Stáhnout

Sledování trhu

Středisko pro sledování trhu s vínem zaznamenává nejnovější tržní údaje o produkci, zásobách, obchodu, vinicích a spotřebě. Pro účely analýzy a hodnocení rovněž shromažďuje informace o unijních a vnitrostátních programech na podporu odvětví vína.

Výbory

Řídící výbory jednotlivých odvětví byly nahrazeny jediným Výborem pro společnou organizaci zemědělských trhů.

Evropské komisi jsou nápomocny skupiny pro občanský dialog, které udržují pravidelný dialog se zúčastněnými stranami o všech záležitostech týkajících se společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, a její realizace.