Skip to main content
Agriculture and rural development

G7

EU se zapojuje do činností a jednání s dalšími členy skupiny G7 o otázkách týkajících se zemědělství.

Úloha skupiny G7

Skupina G7, původně G8, byla koncipována v roce 1973. Zřízena pak byla v roce 1975 jako neformální fórum sdružující vedoucí představitele průmyslově nejvyspělejších zemí světa. Každoroční summity skupiny G7 se v průběhu let změnily v platformu, v jejímž rámci se určuje směr mnohostranných diskusí a formulují politické reakce na globální výzvy. G7 doplňuje úlohu skupiny G20, která je obecně považována za rámec pro koordinaci hospodářských politik na světové úrovni.

V roce 1977 se summitů skupiny G7 začali účastnit zástupci Evropského společenství. V daném roce proběhl summit v Londýně. Tím, jak se Unie začala v průběhu času zapojovat do všech politických diskusí na summitových jednáních, se její význam postupně zvyšoval a od summitu v Ottawě (1981) se již účastní všech pracovních zasedání.

Evropská unie je jedinečnou nadnárodní organizací, nikoli svrchovaným státem, a proto se mluví o skupině G7 (neboli skupina sedmi). EU se tedy do tohoto počtu nepočítá a ani se neujímá rotujícího předsednictví skupiny G7.

Na summitech se scházejí vedoucí představitelé Evropské unie a těchto zemí:

  • Kanada
  • Francie
  • Německo
  • Itálie
  • Japonsko
  • Spojené království
  • Spojené státy americké.

Skupina G7 může určovat celosvětové priority, neboť rozhodnutí významných hospodářských velmocí, které ji tvoří, mají reálný dopad. Pokud se vedoucí představitelé těchto zemí rozhodnou stanovit politický směr v určité oblasti, vyvolá toto rozhodnutí dominový efekt v mnoha dalších mezinárodních organizacích a institucích.

Ačkoli nejsou rozhodnutí přijatá na zasedání skupiny G7 právně závazná, mají silný politický vliv.

Důraz na celosvětové potravinové zabezpečení 

Systémové otřesy způsobené pandemií COVID-19 a ruská agrese vůči Ukrajině prohloubily problémy, jimž celosvětový zemědělsko-potravinářský systém čelí. Zvýšil se tak dlouhodobý tlak na globální zabezpečení potravin, jenž je způsoben zejména změnou klimatu a souvisejícími nepříznivými povětrnostními vlivy, degradací přírodních zdrojů, jako je půda, voda a biologická rozmanitost, jakož i neudržitelným růstem populace a poptávky po potravinách, zejména ve zranitelných regionech.

Vzhledem k závažnosti těchto výzev se na mnohostranných fórech, jako je skupina G7, problematika potravinového zabezpečení vrátila na přední místo mezinárodní agendy. Po pětiletém období nepřítomnosti ustanovili ministři zemědělství na zasedání skupiny G7 během německého předsednictví v roce 2022 pracovní skupinu a v březnu a květnu téhož roku se pak konala dvě specializovaná ministerská zasedání.

Evropská unie důrazně podporuje trvalé obnovení činnosti skupiny G7 v oblasti zemědělství jakožto klíčového fóra pro koordinaci politického úsilí vyspělých ekonomik v reakci na bezprostřední naléhavou situaci i v zájmu řešení dlouhodobých cílů udržitelné transformace zemědělství.

Současné priority skupiny G7 v oblasti zemědělství

Pracovní priority skupiny G7 v oblasti zemědělství během německého předsednictví v roce 2022:

  • Globální potravinové zabezpečení
  • Posílení udržitelných zemědělských dodavatelských řetězců, které nepřispívají k odlesňování
  • Příležitosti pro nízkouhlíkové zemědělství
  • Průběžné snižování používání pesticidů
  • Ochrana klimatu
  • Ochrana biologické rozmanitosti

Zemědělství do roku 2016

Růst cen potravin v letech 2007–2008 způsobil, že se problematika zemědělství a potravinového zabezpečení dostala mezi nejdůležitější priority světové politické agendy. V důsledku této cenové krize se v Itálii v roce 2009 setkali ministři zemědělství zemí G8 (tedy před pozastavením členství Ruska v roce 2014), aby diskutovali o možnostech, jak zlepšit zemědělskou spolupráci s rozvojovými zeměmi, zejména s africkými.

Na následujícím summitu v Kanadě v roce 2010 se vedoucí představitelé zemí G8 zavázali přispět 22 miliardami USD do rozpočtu aquilské iniciativy pro potravinové zabezpečení (AFSI), jejíž realizace byla rozvržena na tři roky a jejímž cílem bylo pomoci zranitelným zemím zvýšit jejich produkci potravin. Evropská unie přislíbila nejvyšší částku ve výši 3,8 miliard USD a svůj závazek splnila.

Od té doby hraje zemědělství a potravinové zabezpečení důležitou úlohu na všech vrcholných schůzkách, jako tomu bylo například v Japonsku v roce 2016, kdy ministři zemědělství zemí G7 zařadili mezi hlavní priority tato témata:

  • posílení postavení zemědělců – zvýšit motivovanost, kvalifikaci a podnikatelského ducha zemědělců rozšířením jejich schopností a dovedností, a to díky předávání znalostí na základě dobrovolných a vzájemně přijatelných podmínek; používání předávaných znalostí v praxi a v odborném vzdělávání a zajištění snazšího přístupu k informačním a komunikačním technologiím, přesnému zemědělství a zemědělským inovacím
  • rozšíření příležitostí pro ženy a mládež v zemědělství prostřednictvím podpory aktivního zapojení žen a mladých lidí do vlastnictví a řízení zemědělských podniků, marketingu a dalších činností v zemědělství a potravinářství, jakož i zlepšit rovný přístup k půdě a dalším prostředkům s cílem zlepšit příjmy a životní podmínky
  • zvýšení účasti zemědělců v potravinových hodnotových řetězcích.

Ačkoli v období 2017-2021 žádné samostatné pracovní zasedání týkající se zemědělství neproběhlo, jsou i nadále v každoročních prohlášeních vedoucích představitelů skupiny G7 reflektovány obavy, které sdílí zemědělské odvětví a celosvětový obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty. Mezi projednávaná témata patří vliv změny klimatu na zemědělství a příspěvek zemědělsko-potravinářského odvětví k udržitelnému hospodářskému rozvoji.

Důležitá data

Předsednictví skupiny G7 v minulých i příštích letech:

  • Spojené státy v roce 2020
  • Spojené království v roce 2021
  • Německo v roce 2022
  • Japonsko v roce 2023
  • Itálie v roce 2024.