Změna klimatu a zemědělství v EU

Zemědělství hraje při zmírňování změny klimatu důležitou a pozitivní úlohu: plodiny, remízky a živé ploty a stromy nacházející se na zemědělské půdě zachycují uhlík z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy, přičemž řádně obhospodařované půdy zajišťují jeho ukládání.

Zemědělství však také představuje přibližně 10 % (438 994 milionů tun CO₂e, 2017) celkových emisí skleníkových plynů v EU, takže následuje v pořadí hned za odvětvím energetiky, dopravy, bydlení a obchodu. Se zemědělskými postupy jsou spojeny zejména dva druhy skleníkových plynů:

• metan (CH₄) – z trávicích procesů hospodářských zvířat, hospodaření se statkovými hnojivy a pěstování rýže
• oxid dusný (N₂O) – ze zemědělských půd, kde se používá organické a minerální dusíkaté hnojivo, a z hospodaření se statkovými hnojivy

V EU snížilo odvětví zemědělství v období 1990 až 2017 své emise skleníkových plynů o 19 %. Emise metanu v důsledku enterického kvašení v trávicí soustavě dobytka klesly ve stejném období o 21 %.

Prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP) chce Evropská komise zajistit, aby zemědělství výrazně přispívalo k politikám EU v oblasti klimatu.

Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, nastiňuje rámec pro přechod k udržitelnému potravinovému systému, v němž budou zemědělci i nadále uspokojovat poptávku společnosti po potravinách, ale zároveň budou chránit klima. SZP je v rámci této transformaci klíčovým nástrojem podpory zemědělců.

Současná opatření SZP

SZP podporuje udržitelné zemědělské systémy v EU, které zemědělcům umožňují:

• poskytovat společnosti bezpečné, zdravé a udržitelně produkované potraviny
• zajistit si stabilní a spravedlivý příjem s přihlédnutím k tomu, že poskytují celou škálu veřejných statků
• chránit přírodní zdroje, podporovat biologickou rozmanitost a přispívat k boji proti změně klimatu

SZP odvětví zemědělství a lesnictví podporuje v aktivitách v oblasti klimatu prostřednictvím řady pravidel a opatření.

Podmíněnost

Podle pravidel podmíněnosti mají všichni příjemci SZP své platby spojeny se souborem povinných požadavků na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES). Pravidla podmíněnosti chrání přírodní zdroje pod rostoucím tlakem vyplývajícím ze změny klimatu, zatímco zvláštní pravidla na ochranu půdy – jako je požadavek na minimální pokrytí půdy v rámci DZES 4 – přispívají k ukládání uhlíku.

Ekologické platby

Podle stávajících pravidel SZP dostávají zemědělci přímé ekologické platby, pokud udržují trvalé travní porosty, provádějí diverzifikaci plodin a vyčleňují 5 % orné půdy na plochy využívané v ekologickém zájmu.

Požadavek na trvalé travní porosty může pomoci zachovat organický uhlík v půdě, zatímco některé varianty ploch využívaných v ekologickém zájmu, jako jsou okraje polí, agrolesnictví a zelený pokryv, mohou rovněž přispět k pohlcování uhlíku.

Rozvoj venkova

Jednou ze šesti prioritních oblastí rozvoje venkova (tzv. „druhého pilíře“ SZP) je „prosazovat účinné využívání zdrojů a podporovat přechod na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví“. Ve svých programech rozvoje venkova mohou země EU k této prioritní oblasti přispět opatřeními, která:

• usnadňují dodávky a využívání obnovitelných zdrojů energie
• snižují emise skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství
• podporují ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví

Země EU mohou do aktivit v oblasti klimatu a adaptace na změnu klimatu nasměrovat řadu opatření např.:

• agroenvironmentálně-klimatická opatření, v jejichž rámci se zemědělci mohou zavázat k postupům a systémům řízení šetrným ke klimatu, jako je agroekologie nebo agrolesnictví
• investice do hmotného majetku, které lze směrovat do skladovacích zařízení pro statková hnojiva snižujících emise amoniaku
• opatření na podporu rozvoje a obhospodařování lesů, která podporují význam lesů při pohlcování uhlíku
• opatření k řízení rizik použitelná na podporu vzájemných fondů pro nepříznivé klimatické jevy
• opatření pro spolupráci, předávání znalostí a poradenské služby, které podporují znalosti a inovace zemědělských postupů souvisejících se změnou klimatu

Sdílení znalostí a spolupráci ohledně bioekonomiky a opatření v oblasti klimatu ve venkovských oblastech pomáhá Evropská síť pro rozvoj venkova.

Nová SZP: 2023–27

Nová SZP, která má být zahájena v roce 2023, posune zemědělství blíže ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Specifické cíle SZP

Na základě návrhů Komise se jeden z devíti specifických cílů nové SZP zaměří na zmírňování změny klimatu a adaptaci na tuto změnu, jakož i na rozvoj využívání a poskytování udržitelné energie v zemědělství.

Strategické plány SZP

Ve svých strategických plánech SZP mohou země EU splnit cíle EU v oblasti klimatu, když se zaměří na vnitrostátní potřeby a potenciál. Jednotlivé země budou disponovat větší flexibilitou, takže budou moci koncipovat své zásahy podle místních a regionálních požadavků na to, jakým způsobem se bude nutné na změnu klimatu adaptovat, a budou moci plně využít možností, které jim pro snižování emisí nabízejí jejich zemědělská odvětví.

Nová environmentální koncepce

Nová SZP bude zahrnovat novou environmentální koncepci, která podpoří příležitosti, jak provádět zemědělskou činnost šetrnou ke klimatu. Posílená podmíněnost bude například zahrnovat stávající požadavky, jako je ochrana trvalých travních porostů, ale v posílené a zjednodušené podobě. Bude rovněž zahrnovat požadavky týkající se ochrany rašelinišť a mokřadů. Významná část rozpočtu SZP bude navíc věnována ekorežimům, které mohou podpořit dobrovolné postupy zemědělců, jež přispívají ke zmírnění změny klimatu a snížení emisí. Orientační seznam ekorežimů, který obsahuje i několik postupů příznivých pro klima, Komise zveřejnila v lednu 2021. Kromě toho se budou v rámci podpory rozvoje venkova i nadále financovat platby za obhospodařování půdy, investice, budování znalostí, inovace a spolupráce týkající se zmírnění změny klimatu a adaptace na tuto změnu.

Sledování pokroku

Ke shromažďování široké škály datových ukazatelů týkajících se zemědělství a změny klimatu využívá Komise společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF). Portál Komise s údaji o zemědělsko-potravinářském odvětví obsahuje přehled nejdůležitějších ukazatelů pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu, jakož i pro změnu klimatu a kvalitu ovzduší.

Rámec CMEF rovněž usnadňuje celou řadu hodnocení a externích studií vyhodnocujících výkonnost SZP. V červnu 2021 Komise zveřejnila nezávislé hodnocení dopadu SZP na změnu klimatu a emise skleníkových plynů.

Nová SZP bude zahrnovat silnější rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti, který umožní jasnější odpovědnost a přechod k realizačnímu modelu založenému na výkonnosti.

Znalosti, výzkum a inovace

Financováním výzkumu a inovací Komise podporuje rozvoj moderních systémů zemědělství a lesnictví, které mohou přispět k opatřením v oblasti klimatu, ale zároveň jsou nadále produktivní a ziskové. Mise v rámci programu Horizont Evropa zaměřená na zdravou půdu se například soustřeďuje na využití potenciálu půdy ke zmírnění dopadů změny.

Zavádět řešení vhodná pro jejich konkrétní situaci pomáhá zemědělcům zemědělský poradenský systém, v němž se sdílejí nové poznatky a osvědčené postupy.

Pracovní skupiny, operační skupiny, projekty, publikace a akce na podporu inovací v oblasti zemědělství a změny klimatu jsou sdruženy v evropském inovačním partnerství v oblasti zemědělství (EIP-AGRI). Zaměřuje se na ukládání uhlíku v zemědělství na orné půdě, agrolesnictví, snižování emisí v chovu dobytka a využívání obnovitelné energie v zemědělských podnicích.

Právní základ

Podmíněnost se řídí pravidly pro financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky stanovenými v nařízení (EU) č. 1306/2013, prováděcím nařízení (EU) č. 809/2014 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Pravidla pro ekologické přímé platby jsou stanovena v nařízení ( EU) č. 1307/2013, v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 a v prováděcím nařízení (EU) č. 641/2014.

Podpora EU pro rozvoj venkova pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – nařízení EU č. 1305/2013.