Přejít na hlavní obsah
Agriculture and rural development

Boj proti změně klimatu

Společná zemědělská politika se snaží zvýšit odolnost zemědělství a lesnictví vůči změně klimatu, a proto podporuje činnosti, které přispívají k plnění cílů EU v oblasti klimatu.

Změna klimatu a zemědělství v EU

Zemědělství hraje při zmírňování změny klimatu důležitou a pozitivní úlohu: plodiny, remízky a živé ploty a stromy nacházející se na zemědělské půdě zachycují uhlík z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy, a je-li půda řádně obhospodařována, zajišťuje jeho ukládání.

Zemědělství však také představuje přibližně 10 % (438 994 milionů tun ekvivalentu CO2 (MtCO2e) v roce 2017) celkových emisí skleníkových plynů v EU, takže následuje v pořadí hned za odvětvím energetiky, dopravy, bydlení a obchodu. Se zemědělskými postupy jsou spojeny zejména dva druhy skleníkových plynů:

  • metan (CH4) – z trávicích procesů hospodářských zvířat, hospodaření se statkovými hnojivy a pěstování rýže
  • oxid dusný (N2O) – ze zemědělských půd, kde se používá organické a minerální dusíkaté hnojivo, a z hospodaření se statkovými hnojivy

Evropské zemědělské odvětví snížilo v období 1990 až 2017 své emise skleníkových plynů o 19 %. Emise metanu v důsledku enterické fermentace v trávicí soustavě dobytka klesly ve stejném období o 21 %.

Prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP) chce Evropská komise zajistit, aby zemědělství výrazně přispívalo k politikám EU v oblasti klimatu.

Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, nastiňuje rámec pro přechod k udržitelnému potravinovému systému, v němž budou zemědělci i nadále uspokojovat poptávku společnosti po potravinách, ale zároveň budou chránit klima. SZP je v rámci této transformace klíčovým nástrojem podpory zemědělců.

Opatření SZP

SZP podporuje udržitelné zemědělské systémy v EU, které zemědělcům umožňují:

  • poskytovat společnosti bezpečné, zdravé a udržitelně produkované potraviny
  • zajistit si stabilní a spravedlivý příjem s přihlédnutím k tomu, že poskytují celou škálu veřejných statků
  • chránit přírodní zdroje, podporovat biologickou rozmanitost a přispívat k boji proti změně klimatu

SZP motivuje subjekty v zemědělství a lesnictví, aby prováděly klimatická opatření, prostřednictvím řady pravidel a opatření.

Podmíněnost

Podle pravidel podmíněnosti je vyplácení plateb v rámci SZP navázáno na soubor povinných požadavků na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES). Pravidla podmíněnosti chrání přírodní zdroje, které jsou kvůli změně klimatu pod stále rostoucím tlakem, zatímco zvláštní pravidla na ochranu půdy – jako je požadavek na minimální pokrytí půdy v rámci DZES 4 – přispívají k ukládání uhlíku.

Ekologické platby

Podle stávajících pravidel SZP dostávají zemědělci přímé ekologické platby, pokud udržují trvalé travní porosty, provádějí diverzifikaci plodin a vyčleňují 5 % orné půdy na plochy využívané v ekologickém zájmu.

Požadavek na trvalé travní porosty pomáhá zachovat organický uhlík v půdě, zatímco některé varianty ploch využívaných v ekologickém zájmu, jako jsou okraje polí, agrolesnictví a zelený pokryv, rovněž přispívají k pohlcování uhlíku.

Rozvoj venkova

Jednou ze šesti prioritních oblastí rozvoje venkova (tzv. „druhého pilíře“ SZP) je „prosazovat účinné využívání zdrojů a podporovat přechod na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví“. Ve svých programech rozvoje venkova mohou země EU k této prioritní oblasti přispět opatřeními, která:

  • usnadňují dodávky a využívání obnovitelných zdrojů energie
  • snižují emise skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství
  • podporují ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví

Země EU mohou do aktivit v oblasti klimatu a adaptace na změnu klimatu nasměrovat řadu opatření např.:

  • agroenvironmentálně-klimatická opatření, v jejichž rámci se zemědělci mohou zavázat k postupům a systémům řízení šetrným ke klimatu, jako je agroekologie nebo agrolesnictví
  • investice do hmotného majetku, které lze směrovat do skladovacích zařízení pro statková hnojiva snižujících emise amoniaku
  • opatření na podporu rozvoje a obhospodařování lesů, která podporují význam lesů při pohlcování uhlíku
  • opatření k řízení rizik použitelná na podporu vzájemných fondů pro nepříznivé klimatické jevy
  • opatření pro spolupráci, předávání znalostí a poradenské služby, které podporují znalosti a inovace zemědělských postupů souvisejících se změnou klimatu

Sdílení znalostí a spolupráci ohledně bioekonomiky a opatření v oblasti klimatu ve venkovských oblastech pomáhá Evropská síť pro rozvoj venkova.

SZP na období 2023–2027

SZP na období 2023–2027 vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Uvádí zemědělství do souladu s klimatickými ambicemi Zelené dohody pro Evropu.

Specifické cíle SZP

Na základě návrhů Komise se jeden z deseti specifických cílů nové SZP na období 2023–2017 zaměřuje na zmírňování změny klimatu a adaptaci na tuto změnu, jakož i na rozvoj využívání a poskytování udržitelné energie v zemědělství.

Strategické plány SZP

Země EU mohou ve svých strategických plánech SZP splnit cíle EU v oblasti klimatu, když se zaměří na vnitrostátní potřeby a potenciál. Jednotlivé země disponují větší flexibilitou, takže mohou koncipovat své zásahy podle místních a regionálních požadavků na to, jakým způsobem je nutné se na změnu klimatu adaptovat, a mohou plně využít možností, které jim pro snižování emisí nabízejí jejich zemědělská odvětví.

Nová environmentální koncepce

SZP na období 2023–2027 zahrnuje novou environmentální koncepci, která rozšiřuje možnost zemědělských postupů šetrných ke klimatu. Posílená podmíněnost například zahrnuje stávající požadavky, jako je ochrana trvalých travních porostů, ale v posílené a zjednodušené podobě. Rovněž zahrnuje požadavky týkající se ochrany rašelinišť a mokřadů. Významná část rozpočtu SZP na období 2023–2027 je navíc věnována ekorežimům, které mohou podpořit dobrovolné postupy zemědělců, jež přispívají ke zmírnění změny klimatu a snížení emisí. Orientační seznam ekorežimů, který obsahuje i několik postupů příznivých pro klima, Komise zveřejnila v lednu 2021. Kromě toho se v rámci podpory rozvoje venkova i nadále vynakládají prostředky na platby za obhospodařování půdy, investice, budování znalostí, inovace a spolupráce týkající se zmírnění změny klimatu a adaptace na tuto změnu.

Sledování pokroku

Ke shromažďování široké škály datových ukazatelů týkajících se zemědělství a změny klimatu využívá Komise společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF). Portál Komise s údaji o zemědělsko-potravinářském odvětví obsahuje přehled nejdůležitějších ukazatelů pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu, jakož i pro změnu klimatu a kvalitu ovzduší.

Rámec CMEF rovněž usnadňuje celou řadu hodnocení a externích studií vyhodnocujících výkonnost SZP. V červnu 2021 Komise zveřejnila nezávislé hodnocení dopadu SZP na změnu klimatu a emise skleníkových plynů.

SZP na období 2023–2027 zahrnuje silnější rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti, který umožňuje jasnější vyvozování odpovědnosti a přechod k realizačnímu modelu založenému na výkonnosti.

Znalosti, výzkum a inovace

Financováním výzkumu a inovací Komise podporuje rozvoj moderních systémů zemědělství a lesnictví, které mohou přispět k opatřením v oblasti klimatu, ale zároveň jsou nadále produktivní a ziskové. Mise v rámci programu Horizont Evropa zaměřená na zdravou půdu se například soustředí na využití potenciálu půdy ke zmírnění dopadů změny klimatu.

Zavádět řešení vhodná pro jejich konkrétní situaci pomáhá zemědělcům zemědělský poradenský systém, v němž se sdílejí nové poznatky a osvědčené postupy.

Pracovní skupiny, operační skupiny, projekty, publikace a akce na podporu inovací v oblasti zemědělství a změny klimatu jsou sdruženy v evropském inovačním partnerství v oblasti zemědělství (EIP-AGRI). Zaměřuje se na ukládání uhlíku v zemědělství na orné půdě, agrolesnictví, snižování emisí v chovu dobytka a využívání obnovitelné energie v zemědělských podnicích.

Právní základ

Podmíněnost se řídí pravidly pro financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky stanovenými v nařízení (EU) č. 1306/2013, prováděcím nařízení (EU) č. 809/2014 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Pravidla pro ekologické platby jsou stanovena v nařízení (EU) č. 1307/2013, v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 a v prováděcím nařízení (EU) č. 641/2014.

Podpora EU pro rozvoj venkova pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – nařízení (EU) č. 1305/2013.

Dokumenty

6. PROSINCE 2019
What the CAP does for climate change