Ekoschémata – přehled
Ekoschémata, jeden z nových prvků společné zemědělské politiky (SZP) na období 2023–2027, motivují zemědělce, aby zaváděli postupy obhospodařování, které minimalizují negativní dopad zemědělství na životní prostředí a klima, a pomáhají jim posunout se k udržitelnějším modelům zemědělství.
Ekoschémata podporují zemědělce, kteří začnou uplatňovat nebo již dodržují zemědělské postupy přispívající k plnění cílů EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Unie odměňuje prostřednictvím ekoschémat zemědělce za to, že chrání přírodní zdroje a poskytují veřejné statky, z nichž má sice veřejnost užitek, ale do tržních cen se to nijak nepromítá.
Tento nový mechanismus se zaměřuje na společný seznam akčních oblastí, které byly stanoveny na úrovni EU. Lze jej využít na podporu postupů obhospodařování, jako je ekologické zemědělství, agroekologické postupy, precizní zemědělství, agrolesnictví nebo uhlíkové zemědělství, jakož i na zlepšení životních podmínek zvířat.
Na podporu v rámci ekoschémat mají nárok takové zemědělské postupy, které:
-
zahrnují činnosti související s klimatem, životním prostředím, dobrými životními podmínkami zvířat a antimikrobiální rezistencí
-
byly definovány na základě potřeb a priorit stanovených na vnitrostátní/regionální úrovni ve strategických plánech SZP jednotlivých zemí
-
si kladou za cíl dosáhnout více, než vyžadují požadavky a povinnosti stanovené podmíněností
-
se podílejí na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.
Související informace
The European Commission officially adopted a regulation which grants a partial exemption for European farmers from the conditionality rule on land lying fallow.
Today, the European Commission proposes to allow EU farmers to avail of derogations for the year 2024 from Common Agricultural Policy rules obliging them to keep certain areas non-productive.
Účel ekoschémat
Téměř jednu polovinu území Evropské unie tvoří obhospodařovaná půda. Zemědělci působí jako správci venkova: utvářejí krajinu a svou prací poskytují veřejné statky, z nichž mají všichni užitek. Jejich obživa ale také závisí na přírodních zdrojích, jako je půda a voda. Na zemědělské činnosti mají vliv klimatické jevy, stav životního prostředí, biologická rozmanitost a kvalita vody.
SZP hraje klíčovou úlohu při řízení přechodu k udržitelnému potravinovému systému a při podpoře evropských zemědělců během tohoto procesu. Ekoschémata by měla významně přispět k této transformaci a k plnění cílů Zelené dohody.
Související informace
Strategické plány SZP
Při navrhování svých strategických plánů SZP mohly země EU přizpůsobit ekoschémata specifickým vnitrostátním potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu.
V období 2023–2027 má být na ekoschémata vyčleněno 25 % přímých plateb, čímž se zvyšuje atraktivnost zavádění zemědělských postupů šetrných ke klimatu a životnímu prostředí.
I když jsou ekoschémata pro země EU povinná v tom smyslu, že je musí zahrnout do svých plánů, pro zemědělce jsou dobrovolná:
-
roční nebo víceleté závazky: ekoschémata budou podporovat roční závazky v souladu s potřebami stanovenými v plánech SZP; země EU se však mohou rovněž rozhodnout, že přijmou závazky víceleté,
-
dvouleté „období nabývání zkušeností“: během dvouletého „období nabývání zkušeností“ (roky 2023 a 2024) může země EU v případě nižšího zájmu ze strany zemědělců, než jaký se předpokládal, vynaložit méně než 25 % za podmínky, že do konce roku 2027 tento deficit dožene.
Nový systém podpory příjmů ze SZP na období 2023–2027 zahrnuje opatření k zajištění spravedlivějšího rozdělování finanční podpory zemědělcům a pracovníkům v zemědělství celé Unii.
Právní základ
Ekoschémata se řídí:
-
pravidly podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (nařízení (EU) 2021/2115)
