Úloha skupiny G20
Po finanční krizi v roce 2008 hledali vedoucí světoví představitelé mnohostranná řešení a ve Washingtonu uspořádali první summit vedoucích představitelů skupiny G20. Členové skupiny G20 společně představují přibližně 90 % celosvětového HDP, 80 % světového obchodu a dvě třetiny světové populace, jakož i přibližně 60 % veškeré zemědělské půdy a přibližně 80 % světového obchodu se zemědělskými produkty.
Po roce 2008 se členové skupiny G20 společně rozhodli stimulovat své ekonomiky a zdržet se protekcionistických opatření – a urychlili tím konec recese. To prokázalo, že „klíčoví aktéři“ mohou řešit výzvy rychle se měnícího světa a zajistit stabilitu a kontinuitu hospodářských a finančních systémů, které jsou základem globální bezpečnosti a prosperity, pouze pokud spolupracují.
Členy skupiny G20 jsou:
- Argentina
- Austrálie
- Brazílie
- Kanada
- Čína
- Francie
- Německo
- Itálie
- Indie
- Indonésie
- Japonsko
- Mexiko
- Korejská republika
- Rusko
- Saúdská Arábie
- Jihoafrická republika
- Turecko
- Spojené království
- Spojené státy
- Evropská unie
EU ve skupině G20
Evropská unie je řádným členem skupiny G20, spolu se třemi členskými státy: Francií, Německem a Itálií. Španělsko je stálým hostem.
Na summitech skupiny G20 Unii zastupuje předseda Evropské komise a předseda Evropské rady.
Pokud jde o počet obyvatel zastoupených na summitu skupiny G20, převyšuje Evropskou unii, která představuje přibližně 6 % světové populace, pouze Čína a Indie. EU je s 18,5 % celkového celosvětového hrubého domácího produktu druhou největší hospodářskou velmocí v dané skupině za USA, které představují 24 % celosvětového hrubého domácího produktu.
Důraz na zemědělství
Před summitem se každý rok scházejí ministři zemědělství skupiny G20. Vydají prohlášení, v němž se zaměřují se na klíčová témata, která jsou podkladem pro jednání na summitu vedoucích představitelů. Mezi společná témata, která do jednání v posledním desetiletí výrazně promluvila, patří úloha inovací (zejména informačních a komunikačních technologií) v zemědělství, ochrana zdravé půdy a udržitelné vodohospodářství, jakož i účinné provádění obchodu se zemědělskými produkty a investic.
V posledních letech, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19, se do popředí dostaly tyto oblasti politiky:
- udržitelná transformace potravinových systémů
- zajištění odolnosti regionálního a celosvětového zabezpečování dodávek potravin vůči dočasným otřesům i dlouhodobým výzvám, včetně změny klimatu
- boj proti potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami
- digitální inovace v zemědělství a lepší využívání kvalitních údajů na podporu tvorby politik (např. systém pro výměnu informací o zemědělských trzích skupiny G20, AMIS)
- podpora Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a přístupu „jedno zdraví“ s cílem zabránit eskalaci sanitárních hrozeb, jako je antimikrobiální rezistence
- udržitelný obchod, odpovědné investice a transparentnost na zemědělsko-potravinářských trzích
Klíčová data
Hostitelské země summitu v nedávné době a v nadcházejících letech
- Saúdská Arábie v roce 2020
- Itálie v roce 2021
- Indonésie v roce 2022
- Indie v roce 2023
- Brazílie v roce 2024
Související odkazy
The European Commission coordinates the response to crises affecting or threatening to affect food supply and food security in the EU and around the world.
Evropská komise prosazuje udržitelnost zemědělství, lesnictví a venkovských oblastí v celé EU. Evropská komise prosazuje udržitelnost.
SZP omezuje používání pesticidů a hnojiv a podporuje ekologické zemědělství a pomáhá tak snižovat dopad produkce potravin na životní prostředí.
The common agricultural policy aims to protect and enhance agricultural biodiversity in the EU.
Climate change poses a number of challenges for agriculture in the EU. The CAP helps farmers to meet these challenges and contribute to the solutions.
Má-li být EU schopna reagovat na současné výzvy a zároveň pokračovat v plnění svých politických cílů, musí se opírat o výzkum a inovace.