Víno

Přehled

Evropská unie je předním světovým producentem vína. V letech 2020 až 2025 byla průměrná roční produkce zaznamenána na 157 milionů hektolitrů. V roce 2023 představoval 44 % celosvětových vinařských oblastí, více než 60 % produkce a 48 % spotřeby. Víno je třetím největším zemědělsko-potravinářským odvětvím EU, pokud jde o vývoz, přičemž v roce 2024 bylo vyvezeno 7,3% zemědělsko-potravinářské hodnoty (Monitorování obchodu EU se zemědělsko-potravinářskými produkty, únor 2025). Celková vyvážená hodnota vín z EU představuje dvě třetiny celosvětového obchodu s vínem.

Odvětví vína hraje v zemědělsko-potravinářském odvětví EU zásadní úlohu a podporuje venkovské oblasti, a to jak sociálně, tak ekonomicky. Pomáhá bojovat proti vylidňování venkova vytvářením stabilních pracovních míst a udržováním místních ekonomik a přispívá k zachování evropského kulturního dědictví a krajiny.

Od první společné organizace trhu v roce 1962 se trh s vínem značně rozvinul. Politický rámec se rovněž vyvinul tak, aby podporoval nový vývoj, požadavky a výzvy. Poslední reforma v odvětví vína přijatá v roce 2008, která byla revidována a začleněna do jednotné společné organizace trhů v roce 2013, předpokládala tyto tři cíle, které byly obecně splněny:

• zvýšení konkurenceschopnosti producentů vína v EU – posílení vedoucího postavení a pověsti evropských vín a opětovné získání podílu na trhu v EU i mimo ni;
• zjednodušit, vyjasnit a zefektivnit pravidla řízení trhu s cílem dosáhnout lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou;
• zachování nejlepších tradic evropského vinařství a posílení jeho sociální a environmentální úlohy ve venkovských oblastech.

Kromě obecných cílů harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit právní předpisy stanoví několik právních předpisů pravidla, která napomáhají fungování trhu s vínem z EU.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 zavedlo systém pro řádný růst vinic v EU prostřednictvím systému povolení pro výsadbu révy v období 2016–2030, který umožňuje konkurenceschopným producentům zvýšit produkci v určitých mezích. Nařízení (EU) 2021/2117 prodloužilo uplatňování povolovacího režimu do roku 2045, přičemž Komise provede v letech 2028 a 2040 dva přezkumy v polovině období s cílem vyhodnotit fungování režimu a případně předložit návrhy.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 upravuje jedinečný harmonizovaný systém označování a obchodní úpravy vín z EU a ochranu nejtradičnějších vín a jejich vazeb na produkční oblasti a území prostřednictvím označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.

Cílem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 je zajistit jakost výrobků z révy vinné vymezením povolených enologických postupů a omezení vztahujících se na výrobu a ošetření výrobků z révy vinné v EU.

Odvětví vína v EU se nyní musí přizpůsobit nové hospodářské, sociální a environmentální realitě, aby zůstalo konkurenceschopné a udržitelné. Rámec politiky je rovněž třeba znovu upravit tak, aby doprovázel požadovanou transformaci. Na konci roku 2024 předložila skupina na vysoké úrovni pro politiku v oblasti vína doporučení dohodnutá se všemi zeměmi EU a uvítaná odvětvím, která navrhují cílená politická opatření k řešení výzev, jimž odvětví vína čelí, a zaměřují se na tři klíčové výzvy, jimž odvětví vína čelí:

• sladění výroby vína s klesající a měnící se poptávkou,
• posílení odolnosti odvětví vůči tržním a klimatickým výzvám a
• a přizpůsobení se spotřebitelským trendům v EU i na celém světě s cílem využít nových tržních příležitostí.

Úplný soubor doporučení lze nalézt v politických doporučeních pro budoucnost odvětví vína v EU zveřejněných v prosinci 2024.

• Zpráva
• 17. prosince 2024

Skupina na vysoké úrovni pro víno nastiňuje politická doporučení pro budoucnost odvětví vína v EU

Skupina na vysoké úrovni pro politiku v oblasti vína vydala doporučení s cílem sladit produkci vína s poptávkou, zvýšit odolnost, přizpůsobit se trendům a využít tržních příležitostí.

Klíčová doporučení byla převedena do návrhu, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) č. 251/2014, pokud jde o některá pravidla trhu a odvětvová podpůrná opatření v odvětví vína a aromatizovaných vinných výrobků.

Programy na podporu vína

Programy na podporu vína zavedené v rámci reformy společné organizace trhu s vínem z roku 2008 zahrnovaly původně 13 opatření. Reforma společné organizace trhů z roku 2013 ukončila podporu destilace konzumního alkoholu, nouzové destilace a obohacování pomocí koncentrovaného moštu.

Jako kompenzaci zavedla jako nové opatření inovace v odvětví vína zaměřené na vývoj nových produktů, postupů a technologií týkajících se vinařských produktů. Kromě toho rozšiřuje propagační opatření v zemích EU s cílem informovat spotřebitele o odpovědné konzumaci vína a o systémech EU týkajících se označení původu a zeměpisných označení.

Rovněž rozšířila restrukturalizaci a přeměnu vinic na opětovnou výsadbu vinic tam, kde je to nezbytné v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů.

Země EU produkující víno mohou v současné době nabídnout podporu na tato opatření:

• propagace v zemích mimo EU,
• informování spotřebitelů o odpovědné spotřebě a režimech jakosti EU,
• restrukturalizace a přeměna vinic včetně opětovné výsadby ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů,
• zelená sklizeň,
• podílové fondy,
• pojištění sklizně,
• investice do podniků,
• inovace zaměřené na vývoj nových výrobků, postupů a technologií,
• destilace vedlejších produktů.

Roční příděly z rozpočtu EU stanoví země EU s přihlédnutím k převodu některých zemí EU do režimu jednotné platby.

Povolení k výsadbě révy

Povolení k výsadbě révy jsou použitelná od začátku roku 2016. Umožňují zemím EU spravovat systém bezplatných, nepřenosných povolení k výsadbě na vnitrostátní úrovni.

Pravidla rovněž nastiňují ochranný mechanismus pro novou výsadbu: povolení jsou omezena na nejvýše 1 % růstu plochy vinné révy v zemi EU ročně, přičemž země mohou v řádně odůvodněných případech uplatňovat omezení růstu na vnitrostátní nebo regionální úrovni nebo pro oblasti s označením původu nebo zeměpisným označením či bez něj.

V případech, kdy žádosti pěstitelů vína přesahují plochu poskytnutou zemí EU, lze přidělení provést poměrně a/nebo podle jednoho nebo více prioritních kritérií zvolených touto zemí. Zbývající práva na výsadbu z předchozího režimu lze přeměnit na povolení do 31. prosince 2022. Po tomto datu mohou země EU poskytnout plochu odpovídající zbývajícím nepřeměněným starým právům na výsadbu jako dodatečná povolení k výsadbě.

Obchodní dohody

V zájmu usnadnění obchodu mezi EU a třetími zeměmi vede Evropská komise dvoustranná a mnohostranná jednání na základě krátkého jednání Evropské rady, jehož výsledkem jsou dvoustranné dohody a dohody o volném obchodu.

Objem vývozců vína

V roce 2024 zůstala EU největším světovým vývozcem vína, pokud jde o objem, a představovala polovinu celkového celosvětového vývozu. Navzdory mírnému poklesu v posledních letech si EU udržuje průměrný podíl 50 % na celkovém světovém vývozu vína, následuje Chile (13,5 %) a Austrálie (11,43 %).

Chráněná označení vín

Databáze eAmbrosia se skládá z rejstříku označení původu a zeměpisných označení chráněných v EU, jakož i ze seznamů zeměpisných označení třetích zemí a názvů původu chráněných v EU v souladu s dvoustrannými dohodami o obchodu s vínem.

88 % vinic v EU se věnuje výrobě vín s chráněným označením původu (CHOP) a chráněným zeměpisným označením (CHZO).

Tradiční výrazy chráněné v EU pro víno

Tradiční výrazy jsou výrazy tradičně používané k informování spotřebitelů o způsobech výroby nebo zrání, barvě, typu místa nebo konkrétní historické události vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením. Některé tradiční výrazy se tradičně používají k označení, že víno má chráněné označení původu nebo zeměpisné označení.

Specifikace týkající se tradičních výrazů chráněných v EU jsou uvedeny v části databáze eAmbrosia věnované tradičním výrazům.

Články 112 a 113 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví obecná pravidla pro používání a ochranu tradičních výrazů. Nařízení (EU) 2019/33 a nařízení (EU) 2019/34 stanoví postupy pro ochranu tradičních výrazů ze strany EU.

Související informace

Zeměpisná označení a režimy jakosti

Monitorování trhu

Středisko pro sledování trhu s vínem obsahuje nejnovější sledování trhu, pokud jde o produkci, zásoby, obchod, plochy a spotřebu. Obsahuje rovněž informace o unijních a vnitrostátních programech na podporu vína pro účely analýzy a hodnocení.

Výroba vína a moštu

V posledních letech se produkce vína v EU v důsledku dopadů změny klimatu potýkala se značnou volatilitou. Objemy kolísaly z maxima 170 milionů hektolitrů (mHl) v letech 2020–2021 na minimum 143 milionů hektolitrů v letech 2024–2025, což je o 10,4 % méně než předchozí pětiletý průměr. Navzdory těmto výzvám zůstává EU předním světovým producentem vína, který představuje více než 60 % celosvětové produkce (údaje OIV – celosvětový průměr produkce v letech 2019–2023 (255 mHl)).

Výbory

Odvětvové řídící výbory byly nahrazeny jediným řídícím výborem pro společnou organizaci zemědělských trhů.

Skupiny pro občanský dialog jsou nápomocny Evropské komisi a pomáhají vést pravidelný dialog se zúčastněnými stranami o všech záležitostech týkajících se společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, a jejího provádění.

Skupina na vysoké úrovni pro politiku v oblasti vína byla zřízena v reakci na žádosti evropského odvětví vína. Slouží jako fórum pro řešení výzev, které představují nové skutečnosti, jimž toto odvětví čelí, a pro zkoumání možných řešení.