Výdaje na SZP

Tento graf znázorňuje vývoj výdajů na společnou zemědělskou politiku (SZP) v průběhu let jako podíl rozpočtu EU. Tento podíl se za posledních 40 let snížil z 65,5 % v roce 1981 na přibližně 23,5 % v roce 2022. Tento pokles pokračuje i po postupném rozšiřování EU.

Klesající trend podílu SZP na výdajích EU je způsoben především reformami SZP a rostoucím podílem ostatních politických opatření Unie na výdajích EU. Výraznější snížení v letech 2021 a 2022 souvisí s dodatečnými celkovými výdaji EU na nástroj na podporu oživení NextGenerationEU.

^{Zdroje: Výdaje na SZP: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (finanční zpráva). Výdaje EU: Evropská komise, GŘ pro rozpočet}

Tento graf znázorňuje vývoj výdajů na SZP a změny této politiky.

• V 80. letech 20. století se výdaje na SZP týkaly především cenové podpory prostřednictvím tržních mechanismů (veřejné nákupy, označované též jako intervence, a vývozní subvence), které se do konce desetiletí zvýšily v důsledku zemědělských přebytků.
• V rámci reformy SZP, která proběhla roku 1992, se snížila podpora tržních cen a nahradila ji podpora výrobců v podobě tzv. přímých plateb. Zvýšily se také výdaje na opatření pro rozvoj venkova.
• V reformním procesu se pokračovalo i v rámci Agendy 2000. Jako druhý pilíř byla zavedena politika rozvoje venkova.
• Po reformě z roku 2003 byla většina přímých plateb oddělena od současné produkce, neboť vycházely z historických příjmů zemědělců. Výdaje na rozvoj venkova nadále rostly.
• Kontrolou stavu z roku 2008 se pokračovalo v reformě SZP a dalším snižování podpory trhu.
• Reforma z roku 2013 zachovala zaměření na trh a zároveň posílila vazbu mezi oddělenou přímou podporou a opatřeními v oblasti životního prostředí a klimatu.
• Navzdory postupným rozšířením EU se celkové výdaje na SZP jako podíl hrubého domácího produktu (HDP) ve skutečnosti snížily z 0,54 % v 90. letech 20. století na 0,36 % v roce 2022. Odchod Spojeného království z Unie vedl v roce 2021 k relativnímu nárůstu na 0,38 % HDP EU.

^{Zdroje: Výdaje na SZP: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (finanční zpráva). Rozpočet na rok 2023: GŘ pro rozpočet. HDP: Eurostat. Roční výdaje v běžných cenách
*2023: rozpočtové částky}

Tento graf znázorňuje vývoj výdajů na SZP od roku 1980.

• Od roku 2015 zahrnují přímé platby jak povinné, tak nepovinné režimy v závislosti na volbě dané země EU.
• Zastíněné plochy v grafu zdůrazňují zaměření na udržitelnost životního prostředí. Zastíněná plocha představuje ekologickou platbu (2015–2022) a ekoschémata (2023) a také podíl finančního krytí na rozvoj venkova vyhrazený na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu.
• Výdaje na další podporu trhu v posledních několika letech zahrnují zejména výdaje na vnitrostátní programy v oblasti vína, organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol, propagaci zemědělsko-potravinářských produktů a včelařství.

^{Zdroje: Výdaje na SZP za poslední roky: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (finanční zpráva). Rozpočet na rok 2023: GŘ pro rozpočet. HDP: Eurostat a Global Insight
*2023: rozpočtové částky}

Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor představuje příjem ze zemědělství, který se používá k zaplacení: 

• vypůjčených/pronajatých výrobních faktorů (kapitál, mzdy a nájemné za půdu)
• a vlastních výrobních faktorů (vlastní pracovní síla, kapitál a půda).

Tato koncepce příjmů je vhodná pro hodnocení dopadu změn v úrovni veřejné podpory (tj. přímých plateb) na schopnost zemědělců vracet vložený kapitál, vyplácet mzdy, platit nájemné a odměňovat vlastní výrobní faktory. Tento ukazatel příjmů umožňuje srovnání, neboť podíl vlastních a vnějších výrobních faktorů se v jednotlivých zemích EU často značně liší.

Je třeba poznamenat toto:

• Mnoho výrobců v EU je do značné míry závislých na veřejné podpoře (např. přímé platby, fondy pro rozvoj venkova). Průměrný podíl přímých plateb v EU na příjmech ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v letech 2017–2021 činil 23 %. Tím se však zakrývají značné rozdíly mezi zeměmi EU – od 20 % či méně v Itálii, na Kypru, Maltě, v Nizozemsku a Španělsku až po více než 40 % v České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, na Slovensku a ve Švédsku. Při zohlednění všech dotací dosáhla celková podpora zemědělských příjmů ze strany EU v průměru 32 % v celé Unii.
• Tyto velké rozdíly v podílu veřejné podpory zemědělských příjmů odrážejí současné rozdělování podpory v jednotlivých zemích EU (zejména na základě rozdílů ve struktuře zemědělských podniků v každé z nich). Odráží se v tom také specializace zemí EU na různá odvětví a rozdíly v konkurenceschopnosti zemědělství v celé Unii.

^{Zdroje: Výdaje na SZP: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (finanční zpráva).
*Tyto členské státy obdržely v roce 2021 platby v rámci nástroje NextGenerationEU.}