Úloha platebních agentur
Platební agentury jsou útvary nebo subjekty zemí EU a případně jejich regionů odpovědné za řízení a kontrolu výdajů ze dvou fondů společné zemědělské politiky (SZP) – Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Platební agentury musí provádět platby příjemcům a poskytovat dostatečné záruky, že:
- se žádost pro účel platby schválí až poté, co byly provedeny dostatečné kontroly s cílem ověřit soulad s předpisy EU1
- jsou platby správně a v plném rozsahu zaúčtovány
- se požadovaná dokumentace se předkládá ve lhůtách a v souladu s pravidly EU
Podle zásady sdíleného řízení provádějí platební agentury platby pod dohledem Komise. Všechny prvky řídicích a kontrolních systémů platebních agentur podléhají kontrolám a auditům ze strany Komise a certifikačních orgánů v rámci procesu poskytování jistoty.
1V příslušných případech včetně pravidel stanovených ve strategickém plánu SZP.
Provádění plateb
Ačkoli platební agentura může přidělit aspekty své činnosti pověřeným subjektům, provádění plateb musí přímo provádět sama.
V krátkosti lze způsob provádění plateb popsat takto:
- zemědělci a další potenciální příjemci žádají o podporu z rozpočtu SZP za použití příslušných informací a online platforem poskytovaných vnitrostátními správními orgány
- po provedení kontrol platební agentura vyplácí částky splatné příjemcům a vykáže tyto částky Komisi
- Komise poté členským státům EU proplácí příslušné částky měsíčně (pro EZZF) a čtvrtletně (pro EZFRV)
- všechny výdaje jsou zaznamenány v roční účetní závěrce platebních agentur a podléhají dalším úrovním kontrol, prověřování a auditu v rámci procesu schvalování účetní závěrky
Akreditace platebních agentur
Členské státy EU prostřednictvím ministerského orgánu udělují akreditaci platební agentuře, pokud splňují určitá minimální kritéria stanovená na úrovni Unie. Ačkoli mohou členské státy EU stanovit dodatečná akreditační kritéria, musí splňovat kritéria stanovená Komisí, která vycházejí z rámce COSO, a to:
- vnitřní prostředí
- kontrolní činnosti
- informace a komunikace
- monitorovací činnosti
Vnitrostátní orgány by prostřednictvím auditorských výroků a zpráv vypracovaných certifikačním subjektem a dalšími subjekty měly neustále dohlížet na aktivity platební agentury. Zjistí-li se, že agentura má nedostatky, pokud jde o akreditační kritéria, musí dané členské státy EU zjednat nápravu nedostatků. To může zahrnovat pozastavení nebo odnětí akreditace dané agentury. Pokud země EU nepřijme náležitá opatření, může Komise uložit finanční opravy.
Členský stát EU může akreditovat jednu národní platební agenturu nebo několik regionálních platebních agentur. Je-li akreditována více než jedna platební agentura, musí být zřízen koordinační subjekt, který zajistí harmonizované uplatňování pravidel EU a bude působit jako styčný bod s Komisí, zejména při předávání výroční zprávy o výkonnosti.
Prohlášení řídícího subjektu
V souladu s akreditačními kritérii musí organizační struktura a systémy vnitřní kontroly platebních agentur splňovat soubor zásad vnitřní kontroly, které Komise zavedla.
Platební agentury vedou důkladné a přesné záznamy o své činnosti během rozpočtového roku a předkládají je Komisi do 15. února roku následujícího. Ředitel platební agentury musí předložit:
- roční účetní závěrku úplnou, přesnou a pravdivou účetní závěrku k výdajům vzniklým při plnění úkolů svěřených platební agentuře spolu s informacemi nezbytnými pro jejich schválení Komisí
- výroční zprávu o výkonnosti, která uvádí klíčové kvalitativní a kvantitativní informace o provádění strategického plánu SZP a ukazuje, že výdaje byly uskutečněny v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2021/2116
- roční shrnutí závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách
- prohlášení řídícího subjektu o úplnosti, přesnosti a věcnou správnost účetní závěrky a informací, jakož i o řádném fungování zavedených systémů správy
Je-li v zemi EU akreditována více než jedna platební agentura, předloží výroční zprávu o výkonnosti koordinační subjekt, a to spolu s prohlášením řídícího subjektu vztahujícím se na vypracování celé zprávy.
Přesnost těchto záznamů je následně ověřena certifikačním subjektem a později Komisí v rámci postupu schvalování účetní závěrky.
Ochrana finančních zájmů Unie
Ochrana finančních zájmů Unie má zásadní význam a je povinností zemí EU podle článku 59 nařízení (EU) 2021/2116.
Země EU jsou povinny přijmout veškeré právní a správní předpisy a přijmout veškerá další opatření, která jsou nezbytná k zajištění účinné ochrany.
Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím:
- kontroly legality a správnosti operací financovaných z EZZF a EZFRV
- účinného předcházení podvodům prostřednictvím prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí a podvodů
- sankcí, jež jsou účinné, přiměřené a odrazující v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem, a
- zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek
Ochrana finančních zájmů musí být rovněž zajištěna zavedením účinných systémů řízení a kontroly ze strany zemí EU, které řádně fungují.
Kontroly
U každého režimu podpory financovaného z EZZF a EZFRV provádějí platební agentury přísný systém kontrol s cílem prokázat soulad s danými pravidly.
Systémy řízení a kontroly pro každý režim podpory mají některé společné rysy, jakož i zvláštní pravidla přizpůsobená specifikům režimu. Systémy obecně stanoví systematické kontroly, které se zaměřují mimo jiné na oblasti, v nichž je riziko chyb nejvyšší.
Platební agentury spravují většinu plateb a kontrol prostřednictvím integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), což je propojený soubor databází používaných k posuzování žádostí a sledování plateb. V rozpočtovém roce 2022 pokryl IACS 79,7 % celkových výdajů SZP. V případě intervencí, na něž se vztahuje IACS, musejí členské státy EU zavést kontrolní a sankční systém a každoročně provádět správní kontroly žádostí o podporu a žádostí o platbu, aby se ověřila jejich legalita a správnost. Tyto kontroly se povinně doplňují o kontroly na místě, které lze provádět na dálku za použití technologických prostředků.
U výdajů, na něž se vztahuje IACS, se navíc informace obsažené v databázích IT používají pro automatické křížové kontroly.
Kontroly na dálku i na místě ověřují, zda příjemci dodržují všechna platná pravidla. Jak a kdy jsou kontroly prováděny, je často určeno přirozeným cyklem zemědělských činností. Například mnoho kontrol na místě za účelem ověření podmínek způsobilosti se může uskutečnit pouze v určitých obdobích roku. Opatření, na něž se IACS nevztahuje, mohou být rovněž předmětem kontrol po platbě (kontroly ex post), které provádí zvláštní kontrolní subjekt (v případě EZZF) nebo samotná platební agentura (v případě EZFRV).
Je-li na straně příjemce zjištěn závažný nesoulad, musí být uplatněny odrazující sankce.
Systém monitorování ploch
Systém monitorování ploch (AMS) je povinnou součástí integrovaného administrativního a kontrolního systému. Jedná se o postup pravidelného a systematického pozorování, sledování a hodnocení zemědělských činností a postupů na zemědělských plochách pomocí družic.
Od 1. ledna 2023 musí země EU provozovat povinný systém sledování ploch (AMS), který bude zahrnovat intervence na základě plochy s cílem předcházet chybám a posuzovat výkonnost politiky se zaměřením na zemědělské činnosti. Členské státy EU musí každoročně posoudit kvalitu systému AMS a tam, kde jsou zjištěny nedostatky, přijmout vhodná nápravná opatření.
Právní základy
Nařízení (EU) 2021/2116 – o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky [článek 9]
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 –kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 – doplňující nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura
