Len

Produkce lnu v EU

Len setý olejný se v Evropské unii pěstuje na vlákna a semena. Poskytuje udržitelný zdroj surovin pro různá odvětví, jako je textilní průmysl, potravinářství a další odvětví bioekonomiky. Pěstování lnu se v EU soustřeďuje především v západní a severní Evropě, přičemž hlavními producenty jsou Francie, Belgie a Nizozemsko.

V uplynulém desetiletí se plocha, na níž se len v EU pěstuje, výrazně rozrostla, a to především v důsledku tržních podmínek. V letech 2014 až 2024 se celková plocha pro pěstování přadného lnu v EU více než zdvojnásobila, a to z 80 000 ha na 182 000 ha.

Pěstování a zpracování lnu

Pěstování

Len se obvykle vysévá začátkem jara, v březnu a dubnu. Jedná se o poměrně rychle rostoucí plodinu s vegetačním obdobím přibližně 100 dnů v EU, a to v závislosti na zeměpisné šířce. Dorůstá výšky přibližně jednoho metru. Po krátkém období kvetení se len sklízí tak, že se namísto kosení vytáhne ze země celý stonek. Díky této technice se zachovají dlouhá vlákna, která jsou důležitá pro textilní výrobu.

Máčení

Po vytažení se stonky pečlivě uloží na poli do řádků a ponechají se tam několik týdnů, aby se přirozeně rozložily. Pravidelně se při tom otáčejí. Tomuto procesu se říká máčení a jeho účelem je rozpustit pektin, který udržuje vlákno a dřevitou část stonku dohromady.

Drcení

Díky máčení lze dlouhá vlákna ze stonku extrahovat. Vymáčené stonky se dále zpracovávají v drtícím zařízení. Dřevitá část stonku se mechanicky drtí, aby se z ní odstranila vlákna. Během tohoto procesu se všechny části rostlin (dlouhá vlákna, krátká vlákna, semena, pazdeří, vločky, prach) oddělují a shromažďují za účelem dalšího zpracování.

Použití lnu

Len a jeho produkty se používají v různých odvětvích a přispívají k tzv. bioekonomice:

Len v rámci SZP

V rámci společné zemědělské politiky (SZP) mají zemědělci pěstující len nárok na přímé platby. Země EU se mohou rozhodnout poskytnout dodatečnou podporu tím, že navrhnou tzv. ekoschémata, která mohou být přínosem pro pěstování lnu, nebo ve formě podpory příjmu vázané na produkci. V programovém období 2023–2027 nabízí tento druh podpory vázané na produkci pěstitelům lnu Polsko.

Země EU musí s Evropskou komisí sdílet tržní údaje o cenách produktů a výrobě lnu. Komise tyto informace používá k monitorování, analýze a řízení trhu.

V případě narušení trhu může Komise zavést podporu soukromého skladování lněných vláken s cílem stabilizovat trhy a zajistit odpovídající životní úroveň zemědělců (článek 17 nařízení (EU) č. 1308/2013).

Příspěvek lnu k udržitelnému zemědělství

• dopady na životní prostředí: Len dobře zapadá do systému správných a udržitelných zemědělských postupů. Má nízké nároky na hnojivo a vodu a měl by se pěstovat v 6–7letých intervalech. Len díky speciálnímu systému kořenů nevyčerpává tolik půdu a ve srovnání s jinými běžnými plodinami má menší dopad na biologickou rozmanitost.
• sociální rozměr: Zejména pěstování a primární zpracování lnu udržuje pracovní místa ve venkovských oblastech. Spřádání a tkaní se provádí především v zemích mimo Unii, ale tato zpracovatelská kapacita v EU opět roste, což zvyšuje pracovní příležitosti ve venkovských oblastech.
• ekonomické dopady: Pěstování lnu přispívá k ekonomicky udržitelným příjmům zemědělců a poskytuje cenné zdroje pro bioekonomiku.