Zdravá půda

Půda a zemědělství v EU

Zemědělská půda tvoří přibližně 50 % rozlohy EU. Zemědělství je tak úzce spjato s její kvalitou. Půda v EU však čelí řadě výzev, jak je eroze, degradace a desertifikace, jakož i úbytek organické hmoty a biologické rozmanitosti.

Mnoho problémů ohrožujících zdraví půdy souvisí se zemědělstvím a tlakem na uspokojení rostoucí poptávky po potravinách. Dochází tak k:

• degradaci a úbytku půdy v důsledku intenzivních postupů
• zhutňování půdy těžkou technikou a nevhodným agronomickým obděláváním
• poškození biologické rozmanitosti vysazováním monokultur a jinými postupy využívání půdy a hospodaření
• znečištění chemickými látkami (např. pesticidy, těžkými kovy, léčivými přípravky, plasty apod.)
• opouštění a zanedbávání zemědělské půdy.

SZP se těmito problémy zabývá a v zájmu jejich řešení zajišťuje, aby zemědělství působilo v souladu s politikami EU v oblasti ochrany půdy, jak je stanoveno ve stávající tematické strategii pro ochranu půdy. Udržitelné hospodaření s půdou má rovněž zásadní význam pro mnoho strategií a priorit Zelené dohody pro Evropu, včetně:

• strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“
• akčního plánu pro nulové znečištění
• cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
• strategie v oblasti biologické rozmanitosti, v jejímž rámci byla rovněž oznámena nová strategie EU v oblasti půdy (v roce 2021)
• nového akčního plánu pro ekologickou produkci.

Současná opatření SZP

Prostřednictvím různých pravidel a opatření si SZP klade za cíl chránit funkci půdy v rámci udržitelných zemědělských systémů v EU a umožnit zemědělcům, aby

• poskytovali společnosti bezpečné, zdravé a udržitelně produkované potraviny
• měli stabilní a spravedlivý příjem s přihlédnutím k široké škále veřejných statků, které poskytují
• chránili přírodní zdroje, podporovali biologickou rozmanitost a přispívali k boji proti změně klimatu.

Podmíněnost

Podle pravidel podmíněnosti je vyplácení plateb v rámci SZP navázáno na soubor povinných požadavků na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES). Mezi pravidla podmíněnosti, která mají zvláštní význam pro půdu, patří:

• minimální pokryv půdy (DZES 4)
• minimální požadavky na hospodaření s půdou za účelem omezení eroze (DZES 5)
• zachování organické hmoty v půdě (DZES 6).

Ekologické platby

Podle stávajících pravidel SZP musí zemědělci, kteří žádají o ekologické platby, dodržovat tři povinné postupy, jež jsou prospěšné pro zachování zdravého stavu půdy:

• diverzifikace plodin: větší rozmanitost plodin zvyšuje odolnost půdy a ekosystémů
• trvalé travní porosty: udržují úrodnost a množství organického uhlíku v půdě, zabraňují erozi a prospívají biologické rozmanitosti, jelikož chrání přírodní stanoviště
• plochy využívané v ekologickém zájmu: pro stav půdy jsou například prospěšné úhory, terasy, souvratě, agrolesnictví, meziplodiny, zelené porosty a plodiny, které vážou dusík.

Od roku 2023 se nejúčinnější aspekty ekologických plateb začlení v upravené podobě do reformované SZP. Přímé platby budou i nadále přispívat k cílům v oblasti životního prostředí a změny klimatu v rámci nových „ekorežimů“.

Rozvoj venkova

Součástí rozvoje venkova (tzv. „druhý pilíř“ SZP) je také oblast věnující se půdě a především předcházení erozi a lepšímu způsobu hospodaření.

Země EU mohou ve svých programech rozvoje venkova přispět k této prioritní oblasti zavedením agroenvironmentálně-klimatických opatření, v nichž se zemědělci zavážou hospodařit takovým způsobem, který ochrání půdu a zlepší její stav.

Na podporu udržitelného hospodaření s půdou mohou země EU využít i některé z dalších opatření pro rozvoj venkova:

• opatření na podporu ekologického zemědělství pomáhají chránit zdravý stav půdy a biologickou rozmanitost
• opatření na podporu rozvoje lesnictví působí účinně proti erozi půdy
• investiční opatření mohou být použita na pořízení vybavení pro ochranné zpracování půdy, které minimalizuje narušení půdy a udržuje na podzim a v zimě vysokou úroveň půdního pokryvu, což by mělo snížit emise skleníkových plynů a erozi a vytvářet organickou hmotu v půdě
• opatření podporující předávání znalostí, poradenské služby a spolupráci mohou zemědělcům pomoci řešit různé problémy ohrožující stav půdy, jako je eroze, acidifikace nebo ztráta organické hmoty, a podpořit zavedení udržitelných postupů hospodaření s půdou přizpůsobených místním agroekologickým a zemědělským podmínkám.

Šíření nápadů a osvědčených postupů v tematických oblastech týkajících se účinného využívání zdrojů a hospodaření s vodou a půdou rovněž zprostředkovává Evropská síť pro rozvoj venkova (ENRD).

Nová SZP: 2023–2027

Nová SZP, která se začne uplatňovat od roku 2023, bude v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu více podporovat zdravý stav půdy.

Specifický cíl SZP

Podle návrhů Komise bude nová SZP založena na devíti specifických cílech. Udržitelné hospodaření s půdou bude klíčovou složkou několika cílů, zejména těch, které se zaměřují na krajinu a biologickou rozmanitost, přírodní zdroje a opatření v oblasti klimatu.

Strategické plány SZP

Země EU budou mít ve svých strategických plánech SZP volnější ruku při navrhování intervencí, které řeší nejnaléhavější výzvy ohrožující stav půdy a zároveň přispívají ke společným cílům EU.

Nová struktura ekologizace

Nová struktura ekologizace SZP bude zahrnovat přísnější pravidla a více příležitostí pro ekologické zemědělství. Významná část rozpočtu SZP bude například vyčleněna na ekorežimy, jež mohou motivovat zemědělce k dobrovolnému zavádění určitých postupů. V lednu 2021 zveřejnila Komise orientační seznam ekorežimů, včetně několika postupů příznivých pro půdu.

Nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin

V rámci nové SZP budou moct zemědělci využívat nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin (FaST). Ten poskytne zemědělcům poradenství ohledně používání hnojiv, které zohlední skutečné požadavky plodin, a zajistí soulad se stávajícími právními předpisy o používání hnojiv. Nový nástroj podpoří optimalizaci používání hnojiv, což přinese hospodářské i environmentální přínosy, a rovněž přispěje k digitalizaci zemědělství tím, že zvýší dovednosti zemědělců při používání digitálních nástrojů.

Sledování pokroku

Prostřednictvím společného rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF) Komise shromažďuje širokou škálu ukazatelů pro měření pokroku SZP při dosahování jejích politických cílů. Portál Komise se zemědělsko-potravinářskými údaji obsahuje přehled nejdůležitějších ukazatelů týkajících se půdy.

CMEF rovněž poskytuje rámec pro hodnocení a externí studie. Komise zveřejnila v listopadu 2020 nezávislou studii dopadu SZP na udržitelné hospodaření s půdou, jejímž autorem je Alliance Environement GEIE.

Podle návrhů Komise bude nová SZP zahrnovat posílený rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti (PMEF), jenž povede k větší odpovědnosti a přechodu na model realizace založené na výkonnosti.

Znalosti, výzkum a inovace

Pro rozvoj možností udržitelného hospodaření s půdou budou mít zásadní význam znalosti, výzkum a inovace.

Zemědělský poradenský systém (FAS) radí zemědělcům ohledně udržitelného hospodaření s půdou v zemědělských podnicích, dodržování pravidel ochrany půdy, využívání podpory dostupné v rámci rozvoje venkova. Také pomáhá šířit poznatky o nových metodách a technikách.

Výzkum a inovace

Komise rovněž podporuje výzkum a inovace, které umožňují lépe pochopit dopad zemědělství a lesnictví na půdu, jakož i vyvinout nové metody a techniky, které jsou schopny rozvíjet produkční systémy posilující půdu. Komise zejména navrhuje nové přístupy k výzkumu a inovacím kombinované se vzděláváním, odbornou přípravou, investicemi a předváděním osvědčených postupů za pomoci „živých laboratoří“ a „majákových projektů“ v rámci mise programu Horizont Evropa s názvem „Dohoda o půdě pro Evropu“.

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) zůstává klíčovým nástrojem budoucí SZP na podporu vytváření, testování a šíření inovativních řešení dosažených v rámci operačních skupin. Tyto skupiny propojují zemědělce, lesníky, výzkumné pracovníky, poradce, podniky a nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí za účelem spolupráce na inovativních projektech v zemědělství a v zájmu další činnosti související se zemědělstvím a venkovskými oblastmi.

Výzkum v praxi: digitalizace

Díky prosazování lepších systémů hospodaření pomáhá digitalizace zemědělcům zlepšit úrodnost půdy a snížit znečištění. Například přesné zemědělství využívá k cílenému používání živin a pesticidů digitální monitorování polohy, zatímco satelitní naváděcí systémy umožňují využívat trvalé cesty, známé jako „řízené přejezdy po pozemcích“ (CTF). Díky menšímu zhutňování horní vrstvy půdy se zlepšuje vodní a vzduchový režim v půdě, což umožňuje stabilnější výnosy v obdobích sucha a silných dešťů.