Skip to main content
Agriculture and rural development

Bavlna

Podrobné informace o vývoji politiky EU v odvětví bavlny, právních základech, situaci na trhu a studiích týkající se odvětví bavlny. 

Přehled

Bavlník se pěstuje na orné půdě, a to především kvůli výrobě textilních vláken. Bavlníková semena, získaná po vyzrnění bavlny, se používají k výrobě oleje k lidské spotřebě a k výrobě pokrutin ke krmení zvířat.

Bavlna se v současné době pěstuje pouze ve třech zemích EU na ploše přibližně 320 000 hektarů. Hlavním pěstitelem bavlny je Řecko (80 % evropské produkce bavlny). Následuje Španělsko (především region Andalusie) s 20% podílem. Bulharsko pěstuje bavlnu na ploše nepřesahující 1 000 hektarů.

I když bavlna představuje méně než 0,2 % hodnoty evropské zemědělské produkce, ve dvou hlavních pěstitelských zemích EU má velký regionální význam.

V roce 2018 dosáhla produkce bavlny v EU odhadem 340 000 tun, což představuje pouze 1 % světové produkce bavlny.

Dovoz vyzrněné bavlny do Evropy za posledních 10 let prudce poklesl: z 870 000 tun v roce 2002 na 130 000 tun v průměru za posledních 5 let. Během téhož období zůstal vývoz z EU na relativně stejné úrovni a pohyboval se kolem 250 000 tun ročně.

Trh EU s bavlnou je zcela otevřený, neboť na něm neexistují žádná dovozní cla nebo vývozní subvence.

Politika EU týkající se bavlny

Podpora na pěstování bavlny byla zavedena v roce 1981, kdy k tehdejšímu Evropskému společenství přistoupilo Řecko. Od té doby byla evropská politika týkající se bavlny několikrát reformována, naposledy v roce 2006.

Koncepce stávajícího režimu podporuje konkurenceschopné, udržitelné a tržně orientované odvětví bavlny a zároveň zachovává právní závazky týkající se podpory „produkce bavlny v regionech Společenství, v nichž je to důležité pro zemědělskou ekonomiku“.

Stejně jako ostatní zemědělci mají i pěstitelé bavlny nárok na podporu příjmů oddělenou od produkce (tzv. podmíněnost), pokud dodržují přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin.

Kromě toho Unie poskytuje určitou zvláštní podporu pro bavlnu, kterou lze uplatnit pouze na omezenou základní plochu v každé zemi EU. Na tuto podporu mají zemědělci nárok, pouze pokud pěstují bavlnu na půdě schválené zemí EU, používají povolené odrůdy osiva a skutečně sklizená bavlna má určitou minimální jakost. Účelem této zvláštní podpory je zabránit jakémukoli riziku narušení produkce v regionech s produkcí bavlny.

Podporu vázanou na produkci lze každoročně uplatnit na maximálně 302 000 hektarů. Z toho 250 000 hektarů připadá Řecku a 48 000 hektarů Španělsku.

V roce 2009 byla zahájena restrukturalizace odvětví, aby se zvýšila jeho hospodářská životaschopnost. V jejím rámci je možné poskytnout podporu na demontáž zařízení na vyzrňování bavlny, investice do odvětví vyzrňování bavlny, zapojení pěstitelů do režimů jakosti bavlny apod.

Tyto restrukturalizační programy v délce čtyř nebo osmi let je možné dokončit, ale nelze je již dále prodloužit. Prostředky, které byly k dispozici z čtyřletých programů, jsou od roku 2014 začleněny do fondů Unie financujících opatření v rámci rozvoje venkova. Prostředky, které byly k dispozici pro osmileté programy, byly zahrnuty do vnitrostátních stropů pro podporu příjmů z roku 2017.

Právní základ

Na odvětví bavlny se vztahuje nařízení (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.

Prováděcí nařízení (EU) 2017/1185 stanoví prováděcí pravidla k nařízením (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a mění a ruší několik nařízení Komise.

Sledování trhu

V dlouhodobém horizontu se sleduje situace na trhu s bavlnou, vývoj produkce, spotřeby a zásob, jakož i výnosy, dovoz a vývoz bavlny EU.

Cotton market situation
English
(905.73 KB - PDF)
Stáhnout

Studie

V červenci 2014 bylo zveřejněno hodnocení opatření společné zemědělské politiky týkajících se odvětví bavlny. Cílem bylo určit dopady opatření zavedených po reformě z roku 2006. Hodnocení zjišťovalo situaci ve třech pěstitelských zemích – Řecku, Španělsku a Bulharsku.

Hlavní závěry se týkaly dopadu na:

  • produkci nevyzrněné bavlny
  • příjmy a regionální ekonomiku
  • strukturu ekonomiky
  • strukturu produkce
  • odběratelská odvětví
  • životního prostředí
  • účinnost, relevanci a soudržnost.