Nový model provádění

Nový model provádění (NDM) je základním kamenem nové společné zemědělské politiky (SZP), která vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Představuje posun směrem k výraznému zaměření na výkonnost a výsledky a k obnovení rovnováhy mezi odpovědností zemí EU a Komise při současném zachování spolehlivého systému věrohodnosti výdajů SZP. NDM zohledňuje potřeby jednotlivých zemí EU a poskytuje jim dostatečný prostor pro utváření zemědělské politiky. NDM uznává specifika zemí EU, nicméně mezi nimi zajišťuje i jejich shodnost.

Základem nového modelu provádění jsou strategické plány SZP zemí EU a jejich dobře fungující systémy správy. Cílem strategických plánů SZP je, aby země EU navrhovaly intervence a zaměřily je na řešení konkrétních potřeb a zároveň jejich prostřednictvím plnily cíle na úrovni EU.

S novým modelem provádění se SZP přesunula od modelu založeného na dodržování předpisů k modelu založenému na výkonnosti, přičemž volí efektivnější přístup, v jehož rámci se stanovují cíle pro politiku jako celek a výsledků se má dosáhnout právě díky zohlednění potřeb jednotlivých zemí.

Proto byl na úrovni EU stanoven méně podrobný soubor pravidel a členské státy EU mohou usilovat o dosažení společných cílů EU prostřednictvím svých vlastních strategických plánů SZP, které lépe vyhovují jejich vnitrostátním a regionálním podmínkám.

Právní předpisy SZP mají nyní společný soubor ukazatelů pro rámec výkonnosti, monitorování a hodnocení. Ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti s cílem posoudit pokrok zemí EU v plnění jejich cílů a cílů SZP.

V rámci každoročního schvalování výkonnosti Komise zkontroluje, zda výdaje zemí EU odpovídají realizovaným výstupům, zatímco ve víceletém výhledu se budou sledovat dosažené milníky a cíle na cestě k dosažení výsledků celkových.

Toto zaměření na výkonnost politiky se rovněž promítne do nového přístupu k jistotě. Vzhledem k tomu, že právní předpisy EU již nedefinují podrobná pravidla pro dodržování předpisů na úrovni příjemců, bude novým zdrojem jistoty pro provádění SZP výkonnost na vnitrostátní úrovni.

Způsobilost výdajů v rámci strategického plánu SZP bude podmíněna dobře fungujícími správními systémy jednotlivých zemí, včetně dodržování základních požadavků EU a sladění výdajů s odpovídajícími výstupy.

Komise má k dispozici nástroje na ochranu rozpočtu Unie v případě, že výdaje zemí EU nemají odpovídající výstup, nebo v případě, že systémy správy jednotlivých zemí nefungují řádným způsobem.

Pokud země EU nebudou na dobré cestě k dosažení jejich výsledků, bude s nimi Komise úzce spolupracovat prostřednictvím akčních plánů, tak aby se navrátila požadovaná výkonnost a aby bylo zajištěno, že SZP plní cíle pro celou EU. Existuje také možnost pozastavit proplácení z rozpočtu Unie členskému státu EU, jež neprovádí akční plán nebo jehož plán zjevně není nedostatečný pro nápravu situace. 

S novým modelem provádění mohou země EU přizpůsobit podporu zemědělství na základě svých potřeb a potřeb svých zemědělců s ohledem na plnění cílů SZP. Lze tak zároveň snížit složitost a administrativní zátěž.

Nový model provádění vede ke zjednodušení proto, že umožňuje zemím EU si vytvořit vlastní kontrolní a sankční systémy.

Předchozí rámec provádění SZP se opíral o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU a zahrnoval přísné kontroly, sankce a audit. Dřívější pravidla byla často příliš normativní a zasahovala až na úroveň zemědělských podniků. Ve velmi rozmanitém zemědělském a klimatickém prostředí Unie však již přístup „shora dolů“ ani paušální přístup nevede k dosažení požadovaných výsledků a nepřináší přidanou hodnotu EU.

V novém modelu provádění stanovuje Unie základní parametry politiky (cíle SZP, obecné typy opatření, základní požadavky), zatímco členské státy mají větší odpovědnost a více flexibility, pokud jde o způsob, jakým budou dosahovat výsledků a plnit odsouhlasené cíle.

V zájmu vytvoření přidané hodnoty a zachování fungujícího vnitřního zemědělského trhu pracují země EU v rámci strukturovaného postupu, který realizují ve strategických plánech SZP týkajících se intervencí ohledně přímých plateb, odvětví a rozvoje venkova a díky němuž zajišťují větší soudržnost politik. Model SZP tak i nadále zajistí rovné podmínky, společnou povahu a oba dva pilíře politiky. Při schvalování strategických plánů SZP je cílem Komise co největší příspěvek SZP ke splnění priorit a cílů EU a dosažení cílů zemí EU v oblasti klimatu a energetiky. To je důležité proto, aby se zachoval společný přístup k plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu napříč členskými státy.

Právní základ společné zemědělské politiky je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

SZP na období 2023–2027 upravují tři nařízení, která se začala uplatňovat od 1. ledna 2023:

• nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
• nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a č. 1307/2013
• nařízení (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů, nařízení (EU) č. 251/2014 o zeměpisných označeních aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie