Nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci

V čem spočívají nekalé obchodní praktiky

Nekalé obchodní praktiky v mezipodnikových vztazích se odchylují od zásad poctivého obchodního styku a jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním. Potravinový řetězec je k nekalým obchodním praktikám náchylný, protože v něm panuje výrazná nerovnováha mezi malými a velkými subjekty. Zemědělci a malé hospodářské subjekty působící v potravinovém řetězci často nemají dostatečně silnou vyjednávací pozici k tomu, aby se těmto praktikám ubránili.

Evropská unie se proto rozhodla zlepšit ochranu zemědělců – jakož i malých a středních dodavatelů – a stanovit závazná pravidla, která určité nekalé obchodní praktiky zakazují.

Evropský parlament a Rada přijaly 17. dubna 2019 směrnici (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci. Země EU byly povinny ji provést ve svém právním řádu do 1. května 2021 a začít ji uplatňovat o šest měsíců později.

Jedná se o součást širšího programu správy a řízení, jehož cílem je dosáhnout účinnějšího a spravedlivějšího fungování potravinového řetězce a jenž rovněž zahrnuje spolupráci výrobců a opatření ke zvýšení transparentnosti trhu.

Boj proti nekalým obchodním praktikám

V zájmu lepšího postavení jak zemědělců, tak malých a středních podniků v potravinovém řetězci přijala EU právní předpisy, které zakazují 16 nekalých obchodních praktik. Směrnice rozlišuje mezi praktikami na tzv. „černé listině“ a „šedé listině“. Zatímco nekalé obchodní praktiky z černé listiny jsou zakázány bez ohledu na okolnosti, praktiky z šedé listiny jsou povoleny, pokud se na nich dodavatel s odběratelem předem jasně a jednoznačně dohodnou.

Deset nekalých obchodních praktik na černé listině

• Platby za zemědělské a potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze po lhůtě 30 dnů
• Platba za jiné agropotravinářské produkty po lhůtě 60 dnů
• Zrušení objednávky agropotravinářských produktů podléhajících rychlé zkáze těsně před dodáním
• Jednostranné změny smlouvy ze strany odběratele
• Platby nesouvisející s konkrétní transakcí
• Přenesení rizika ztráty a poškození na dodavatele
• Odmítnutí odběratele poskytnout písemné potvrzení smlouvy o dodávkách navzdory žádosti dodavatele
• Zneužití obchodního tajemství ze strany odběratele
• Odvetná obchodní opatření ze strany odběratele
• Přenesení nákladů na přezkoumání stížností zákazníků na dodavatele

Šest nekalých obchodních praktik na šedé listině

Ty jsou povoleny pouze tehdy, jsou-li předem dohodnuty jasným a jednoznačným způsobem.

• Vracení neprodaných výrobků
• Po dodavateli je požadována platba za skladování, vystavení a zařazení do nabídky
• Po dodavateli je požadována platba za propagaci
• Po dodavateli je požadována platba za marketing
• Po dodavateli je požadována platba za reklamu
• Po dodavateli je požadována platba za zařízení prostor a zaměstnance odběratele

Směrnice stanoví minimální harmonizaci nekalých obchodních praktik ve všech zemích EU. Tím se zajistí rovné podmínky, pokud jde o ty praktiky, které byly označeny za nejproblematičtější.

Hlavní zásady směrnice

Ochrana slabších dodavatelů před silnějšími odběrateli

Směrnice stanoví ochranu slabších dodavatelů před silnějšími odběrateli, což zahrnuje všechny dodavatele zemědělských a potravinářských produktů s obratem do 350 milionů eur. Pod touto prahovou hodnotou poskytuje odstupňovanou úroveň ochrany (to se týká zemědělců, organizací producentů a distributorů s obratem pod prahovou hodnotou). Vztahuje se to i na dodavatele a odběratele se sídlem mimo EU, pokud se jedna ze stran nachází v EU.

Provedení v právním řádu jednotlivých států

Země EU se při provádění směrnice do svého vnitrostátního práva mohly rozhodnout, že budou ještě přísnější než směrnice a rozšíří její oblast působnosti. Nemohly však poskytnout nižší ochranu, než jakou předpokládá směrnice.

Komise v říjnu 2021 zveřejnila průběžnou zprávu o stavu provádění a uplatňování směrnice. Do prosince 2022 provedly tuto směrnici ve vnitrostátním právu všechny členské státy EU. Aktualizovaná zpráva a související pracovní dokument útvarů Komise zveřejněné v dubnu 2024 nyní poskytují informace o tom, jak jednotlivé členské státy k provedení ve vnitrostátním právu přistoupily.

Donucovací orgány

Každá země EU určila příslušný orgán, který má na starosti prosazování těchto pravidel. Tyto orgány musí mít pravomoc jak zahájit vyšetřování, tak ukládat pokuty hospodářským subjektům, které pravidla porušují.